KULTURNÍ PAMÁTKA č. 3715

Kostel Panny Marie Sněžné

Denisova ulice, parc. č. 215

Monumentální barokní chrám jezuitského řádu.
Vybudován nad náměstím na vysoké terase s předloženým schodištěm a balustrádou. Dvouvěžovým průčelím (levá věž je vysoká 62,49 m, měřeno od chodníku) se uplatňuje jako dominanta dálkových pohledů. Akcentem je edikulový hlavní portál s točenými sloupy. Podél něj skupiny sloupů nesou balkón s balustrádou. Pod ním dva andílci nesou kamennou kartuš s nápisem IHS.
Průčelí má vysoký řád a je trojosé, vypnutý střed končí štítem, krajní pole vrcholí nízkými věžemi s báněmi. Půdorys chrámu je obdélný. Halový prostor lodi o čtyřech klenebních polích s bočními kaplemi a nad nimi ležícími emporami je prodloužen nepatrně užším presbytářem. Nad rozměrným kamenným pavlánem s balustrádou, spojující ve vrcholu obě chrámové věže, je ve štítu umístěna socha Madony s dítětem. Po pravici Madony je socha zakladatele řádu Tovaryšstva Ježíšova Ignáce z Loyoly. Po levici Madony se pak nachází socha Ignácova spolupracovníka, kněze Petra Fabera. Pod balustrádou jsou v nikách sochy dalších světců. Na levé straně průčelí: sv. Apolonie, sv. Vavřinec, sv. Petr. Na pravé straně průčelí: sv. Anežka Římská, sv. Valentýn, sv. Pavel. Balustráda a portál byli zhotoveny Václavem Rendrem (1669 - 1733).
Sochy světců jsou dílem olomouckého sochaře Davida Zürna (1665 -1724). Chrám je ukázkou jezuitské architektury, volně obměňující typ Vignolova římského kostela Il Gesú. Stavba vznikla v letech 1712 - 1719 podle plánů Michaela Kleina z Nisy. Na místě bývalého minoritského kláštera a provádějícím stavitelem byl Lukáš Glöckel z Olomouce.
V letech 1994 - 1996 realizována celková obnova průčelí včetně restaurátorských prací na sochařské výzdobě.