PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Fara [ Fara nebo farní úřad ]

Historie fary

První písemný údaj o faře v Libkově Vodě je uváděn v roce 1352, kdy patřila k děkanátu řečickému. Podle Ottova naučného slovníku díl XXVI. str. 849, byl kostel v Libkově Vodě založen roku 1340, tedy zde musela v této době jistě existovat i fara.

Od založení jsou záznamy o několika knězích, kteří se zde vystřídali až do přibližně roku 1417. V době husitských bouří libkovodská fara osiřela. Až roku 1530 je zde uváděn kněz Cyrin Gedecki, jak je patrno na křtitelnici cínové z téhož roku. Patrně v těchto letech se stala fara v Libkově Vodě "pod obojí". Historické prameny dále uvádí několik nástupců kněze Gedeckiho a jejich, převážně majetkové, spory s poddanými.

Následuje období, kdy v Čechách probíhala násilná katolizace po bitvě na Bílé Hoře. Víme, že v době stavovského povstání bylo pelhřimovsko převážně protestantské. Za tohoto stavu vystoupil císař Ferdinand II. s požadavkem, aby všichni jeho poddaní se sjednotili ve víře-rozumí se katolické- a pokládaje evangelické kněze za hlavní původce rebelie a vzniklé pro ni dlouhé a zkázonosné války, vypověděl patentem z 13.prosince 1621 všechny kněze královských měst, kteří by se nechtěli obrátit k víře katolické, ve lhůtě 8 dní. Tím, že evangeličtí duchovní pozbyli svých far, nebyla učiněna přítrž jejich činnosti. Kazatelé vypovězeni z far se uchýlili na venkov a pod rouškou nejrůznějších zaměstnání pokračovali v kazatelské činnosti. Císařským patentem z 18.května 1624 byli vypovězeni všichni nekatoličtí duchovní z Čech a Moravy a 9.srpna jim byla dána šestinedělní lhůta k vystěhování ze země pod pohrůžkou hrdelním trestem, kdyby se vrátili. Teprve tohoto tvrdého trestu uposlechli někdejší správci far. Zmizel i Adam Rhombus Novoměstský, libkovodský kazatel, odešla i vdova po někdejším majiteli Libkovy Vody Alžběta Šrejnerová a mnoho dalších.

O průběhu třicetileté války a jak tuto vojnu prožívali libkovodští poddaní je jen velmi málo zpráv. Je známo, že průchody vojsk různých armád pustošily okolní panství a jistě se nevyhnuly ani Libkově Vodě. Např. ve zprávě z 25.června 1625 se uvádí, že nejvyšší leutnant hrabě z Vratislavic a Mitrovic přitáhl s několika sty pěšáky do Libkovy Vody a poddaní museli dát 20 žejdlíků másla, 5 skopců, 15 slepic, víno a šacunku za 48 a půl zl. Dne 6. července přitáhl do Libkovy Vody oddíl 59 rejtharů a jež mimo náležité vychování nadělal poddaným škod za více než 350 zl.
Po bitvě na Bílé Hoře byla přidělena osiřelá fara v Libkově Vodě kostelem k faře v Horní Cerekvi. Rovněž pozemky, které přináležely k libkovodské faře, byly spravovány farou hornocerekvickou. Že fara libkovodská měla pozemky dokazuje poznámka z krajského protokolu sepsaného 15.ledna 1840 za příčinou zřízení lokálie v Libkově Vodě. K faře patřily pozemky v celkové výměře 57 jiter a 933 sáhů. Hornocerekvičtí duchovní vykonávali kněžské funkce a bohoslužby v Libkově Vodě, kam za svízelných podmínek dojížděli na koni. O tom, jak bylo dojíždění pro kněze obtížné vypovídá pověst, dle které se jeden kaplan na cestě do Libkovy Vody pádem z koně zabil (snad s tím souvisí i pamětní kámen při cestě na Horní Cerekev za č.p. 1 ve Vratišově kudy se tehdy jezdilo).
Dle vyjádření Leopolda Srnky z 14.srpna 1823 a 15.ledna 1840 v krajském protokole psaném v Libkově Vodě, byla vyloučena farnost libkovodská z okrsku fary hornocerekvické následkem učiněného transaktátu mezi farářem v Horní Cerekvi a farářem, sice ještě lokalistou, Petrem Stachtinem v Božejově. Dle tohoto uvolil se božejovský duchovní správce v roce 1874 vykonávat nadále bohoslužby v Libkově Vodě. Pozemky libkovodské fary však zůstaly i napotom v užívání fary hornocerekvické.

První zápisy křtů a úmrtí z farnosti libkovodské jsou zaznamenány v matrikách fary božejovské v roce 1787.

Fara až dosud v těchto dobách neměla vlastní budovu, alespoň kroniky o této věci mlčí. Je pouze záznam, že v dobách, kdy byla zřízena filiální fara, kterou obhospodařovali kněží z Horní Cerekve, bylo sídlo fary v domě č.p. 4 - t.j. škola. Stavba nové budovy byla prosazována zejména Leopoldem Srnkou, který se zasazoval o to, aby fara v Libkově Vodě "obživla" jakož i k ní patřící pozemky. Dle výslovného znění a obsahu protokolu z roku 1840, uvoloval se majitel panství Leopold Srnka i ke stavbě nové farní budovy. Fara však v této době postavena nebyla a stavba byla uskutečněna až za dalšího majitele velkostatku, svobodného pána Jaroslava Komerse.

Stavba byla povolena výnosem K.UK. ministerstva ve Vídni a to již 25.září 1874. S výstavbou bylo započato až 24.dubna 1879 jak uvádí též datum na základním kameni.
Slavnost vysvěcení nové fary byla provedena a svěcení vykonal děkan Vojtěch Holý z Pelhřimova. Základní listina nové fary byla podepsána 16.března 1884 a konsistoř ji schválila 24.dubna 1884. První farář, který obsazoval nově postavenou faru 20.srpna 1884 byl František Kukla před tím cooperator v Třeboni. Uváděl jej božejovský farář František Vlasák. V té době byl v Libkově Vodě starostou obce František Pořický.
Po faráři Kuklovi byl za administrátora ustaven 30.září 1885 Josef Bouše, kaplan z Červené Řečice. Za Josefa Bouše byl ustanoven od 8. ledna 1892 katecheta Tomáš Pícha.

Poslední farář, děkan Karel Beneš zemřel v Pelhřimovské nemocnici v roce 1947 a od té doby je fara neobsazena.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://libkovavoda.euweb.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 19.08.2004 v 12:10 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®