PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Kostel sv. Martina [ Костёл или собор ]

Nejstarší budovou v Kralicích je kostel sv. Martina, vlastně jeho dnešní sakristie, původně samostatný předrománský kostelík z konce 11. století, k němuž byla o 200 let později dostavěna loď s presbyteriem a věží. Byl vystavěn z lomového kamene kladeného řádkovitě na tvrdou vápennou maltu. Okolo roku 1300 byl vyzdoben nástěnnými malbami, které tvoří přechod mezi byzantsko-románskými freskami a vyspělou malbou gotickou. Poněvadž kostel trpěl od počátku vlhkostí, zachovaly se malby jemných barev pouze na závěru presbytáře, a to, vyjma části pašijového výjevu na východní zdi, korunování Panny Marie a obraz sv. Martina dělícího se o plášť se žebrákem.

V písemných pramenech se objevuje kralický kostel poměrně pozdě. Poprvé je doložen teprve roku 1345, kdy se uvádí kralický farář. Jinak o stavbě zprávy mlčí. Za reformace se stala svatyně bratrským sborem, jenž se připomíná již před polovinou XVI. Století. Po rekatolizace fara zanikla a chrám byl připojen roku 1622 k Mohelnu, od roku 1785 k Jinošovu. Roku 1856 byla budova poškozena bleskem, příštího roku však byla opravena. Tehdy byla pokryta taškami a barokní střecha na věži byla nahrazena jednoduchým stanem. Starého stavu se značně dotkla celková obnova památky v letech 1901-1902. Kostel dostal novou dlažbu, výmalbu a ne právě vkusný hlavní oltář. Na jižní straně byl znovu otevřen zazděný portálek a staré náhrobky byly osazeny na jižním průčelí lodi do hrubého betónového orámování. Při této restauraci se zjistily v kostele jednak bratrské nápisy, jednak byly odkryty v presbyteriu zlomky starších maleb. Oba nálezy byly částečně obnoveny, avšak neodborně bez větší šetrnosti. Teprve oprava kostelního interiéru v roce 1956-1957 přinesla lepší poznatky o původní chrámové výzdobě a zabezpečila ji podle tehdejších zásad památkové ochrany.

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že novodobé obnovy zasahovaly často necitlivě do vnějšího i vnitřního vzhledu chrámu. Není však nutné si zatajovat, ze kralický kostel nemá význam vynikajícího architektonického díla. Avšak starobylost a vztahy k důležitým zjevům moravských kulturních dějin posunují rustikálnost svatyně do vyšších významových poloh národních tradic.

Archeologickým rozborem kralického kostela lze určit, že jádro celé dnešní stavby, tj. presbyterium, loď, věž a sakristie, je současné a původní a že slohově přísluší do doby románské. Loď, původně plochostropá, byla dodatečně zaklenuta a přestavěna pozdněgoticky asi v první třetině 16. století. Pokud jde o věž, měla nejprve jen dřevěnou zvonici (místo dnešního cihlového patra). Datování původní svatyně plyne z architektonických útvarů a přesněji ze skromného detailu tj. zejména podle střílny prvního poschodí věže, neboť portálky lodi lze sotva považovat za autentické. Z uvedených znaků je zřejmé, že kralický kostel je památka pozdněrománského údobí, přibližně z doby kolem roku 1210.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kralicenosl.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 23.08.2004 v 09:40 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®