PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Kvasicích [ Kostel nebo katedrála ]

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Kvasicích

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, nacházející se na jednom z posledních výběžků Chřibských vrchů, který tvoří západní okraj městečka, prošel složitým stavebně historickým vývojem. Pro neexistenci jakýchkoli jiných pramenů bylo možno analyzovat jeho výstavbu až při generální opravě v 90. letech 20. stol., jejíž průběh umožnil průzkumné práce.

Podle Peřinkovy Vlastivědy moravské byla loď kostela přestavěna v 16. století, snad krátce před stavbou věže v roce 1577. Tuto Peřinkovu hypotézu lze po provedeném stavebně historickém průzkumu s jistotou vyloučit. Nejstarší dochovanou částí kostela je právě kostelní loď, která byla původně vystavěna v románském, nebo předrománském stylu. Tehdy byla v lodi kostela pouze dvě střílnová okna na severní a jižní straně. Ještě v době románské bylo proraženo střílnové okno v západní stěně (je provedeno v jiných materiálech než dvě předcházející okna). Kostel byl tehdy posledním západním objektem fortifikace městečka, u něj končily městské hradby, obepínající městečko od tehdejšího hradu po kostel. Nejvýznamnějšími stavebně historickými částmi kostelní lodi jsou zejména původní jižní portál, střílnová okna, nárožní kameny neobvyklé velikosti a zpracování z vysoce odolného pískovce chřibského typu. Hlavní vstupní portál (nyní pod věží) postavený v gotickém slohu, řešený jako ústupkový, byl sestaven ze dvou rovin tesaných kamenných kvádrů stejného profilu. Vzhledem k velikosti kostela působí monumentálně. Druhá rovina portálu byla odstraněna až v roku 1867 při devastační přestavbě kostela. Jeden kvádr byl později objeven v zazdívce a je uložen v lapidáriu.

Vrcholně gotické okno lodi bylo proraženo a vybudováno ve stylu přemyslovské gotiky na přelomu 13. - 14. století. Původně dřevěný trámový strop se záklopem byl později podbit ( 1867 ) a omítnut. V 90. letech při generální obnově byl strop odhalen, konzervován a v současné době je prezentován v původním stavu.

Vítězný oblouk je tvořen ve svislých plochách opracovanými kamennými kvádry. V severní ploše ostění vítězného oblouku byl vytvořen polokruhový výklenek pro křtitelnici, který byl zničen při přezdívání náhrobku posledního předreformačního katolického faráře Jakuba Passera ( 1850 ). Tento náhrobek je umístněn v levé části čelní stěny lodi.

V kostelní lodi se dochovaly renesanční fresky, v levé části freska zobrazující svatého Václava, zemského patrona sedícího na trůně s odznaky královské moci. Na pravé straně je freska svatého Jiří bojujícího s drakem a pod ní dvoudílný cyklus umučení svaté Kateřiny Alexandrijské. V severní straně lodi jsou zbytky nástěnné malby zobrazující popravu betlémských neviňátek.

Původní presbytář kostela byl v první polovině 13. století zřejmě pro malou velikost ubourán a přistavěn presbytář větší. Tento byl vybudován ve stylu raně přemyslovské gotiky vysoké architektonické úrovně. Polygonální půdorys presbytáře je zaklenut gotickou klenbou s kamennou žebrovou klenbou. V levé části presbytáře bylo objeveno původní raně gotické sanktuárium, vytvořené z jednoho kusu pískovce. Raně gotický původ dokumentuje střechovitě lomený strop výklenku, stejně jako způsob zpracování kamene shodný s ostěním oken.

Vrcholně gotický sanktuář pocházející z druhé poloviny 13. století má v horní části znak Benešoviců. Tento šlechtický rod je jedním z prvních písemně doložených majitelů kvasického panství. V jižní stěně presbytáře je vstup do zákristie (zbourané r. 1867), který je řešen jako sedlový portál.

Z původních fresek se dochoval pouze fragment na severní stěně, který byl Dr. Vítovským z Prahy datován před r. 1250.

Oltářní menza je kamenná, v zadní části dochovaná i s původními kresbami renesančních ministrantů. Oltářní nástavba, provedená v manýristickém slohu, svým zdobením erby rodu Rottálů a Bruntálských z Vrbna dokládá fúzi rodů ( 1626 ) a počátek rekatolizace ve Kvasicích.

Nápis na vstupním portálu barokní věže nás informuje, že věž byla přistavěna ke kostelu v roce 1577 za majitele panství Kunaty Kurovského z Vrchlabí. Na věži byly původně umístěny tři zvony. Nejtěžší, zvaný Maria, byl z roku 1755, druhý ke cti svatého Kříže z roku 1631 a nejmenší ke cti Panny Marie z roku 1734. Do dnešní doby se dochoval pouze jeden a to prostřední z roku 1631, jenž Kvasicím darovala Anna Ausecká z Ejvaně provdaná za Najmona Lebenšteina, která byla v té době majitelkou svobodného dvora v Kvasicích.

Původní vybavení kostela tvořil mimo jiné i na sloupech postavený kůr, kde byly umístěny varhany. Dále zde stála dřevěná kazatelna vyzdobená obrazy malovanými na dřevě s biblickými motivy. V kostele byla na přání Anny z Oberhamu vybudována hrobka, do které také byla v roce 1603 pohřbena. Je dost pravděpodobné, že zde byl pohřben také její druhý manžel Záviš Nekeš z Landeka, který zemřel v roce 1599, o čemž svědčí část dochovaného náhrobku, nalezeného při rekonstrukci kostela v 90. letech.

Tento kvasický kostel patří mezi nejstarší dochované církevní památky na Moravě.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Kvasice.cz

AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 05.09.2004 v 21:35 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®