PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Farní kostel sv. Vavřince [ Kostel nebo katedrála ]

Jednolodní orientovaný bezvěžový kostel, v jádru pozdně gotický z doby před rokem 1464, upravovaný v roce 1532 a v roce 1774.
Hlavní loď a presbytář s polygonálním závěrem s odstupněnými opěráky mají obdélný půdorys, k severní straně presbytáře přiléhá obdélná sakristie, k severnímu hlavnímu vchodu barokní předsíň, původně kaple Olivetské hory. Střecha je valbová, posazená na nízkém hrázděném věnci, s podstřešní profilovanou dřevěnou římsou, krytá šindelovou krytinou. Z hřebene střechy lodi vyrůstá osmiboká věž zastřešená cibulovou bání zakončenou lucernou a cibulkou.

Plochostropý prostor lodi osvětlují jednoduchá vysoká a nízká půlkruhově zakončená okna. Kazetový dřevěný strop je z 19. století. V západní části dřevěná kruchta ze 17. století s postranními dlouhými rameny nesená na přízemních kamenných konzolách a podpíraná trojicí točených dřevěných sloupů.
Na kruchtě se zvlněnou balustrovou poprsnicí jsou staré barokní varhany z roku 1677 (postavil Johann Kašpar Wedl z Ostrova za 24 zl., dokončil varhanář Christoph Ignaz Rihm ze Žlutic), upravované v roce 1855 (Ferdinand Guth z Čisté, nový registr).
Hlavní vstup po severní straně lodi tvořen jednoduchým pískovcovým mírně hrotitým portálem s okosením a drápkem. Podlaha byla původně dlážděná oblázky. Triumfální oblouk mírně hrotitý. Nad ním freska s erbem markrabat z Bádenska z roku 1774. Po jeho stranách dva boční portálové barokní oltáře se soškami andělu z 2. polovině 18. století, vlevo oltář Panny Marie s pozdně gotickou sochou Madony z počátku 16. století, vpravo oltář sv. Barbory s obrazem sv. Barbory a obrázkem sv. Jana Křtitele v nástavci pozdně. Barokní kazatelna s malovanými obrazy Krista, sv. Petra a Pavla a církevních Otců, na předprsni kruchty zavěšen barokní obraz sv. Anny z konce 18. století.

Presbytář nyní plochostropý, původně však asi zaklenutý (vnější opěrný systém v závěru), osvětlován užšími, mírně hrotitými okny. Presbytář byl přístupný severním barokním vstupem s obdélným kamenným portálkem s ušima. Vstup do sakristie tvoří jednoduchý půlkruhově zakončený pískovcový portálek s okosením, vlastní sakristie zaklenuta hmotnou masivní hrotitou valenou klenbou. Raně barokní skříň na paramenty z roku 1671 (práce truhláře S. Pachenbergera z Toužimi), opravovaná v letech 1775 a 1864. Hlavní oltář portálový s křídly, bohatě osazen soškami andělu a Turků. Nad postranními brankami sochy Krista a P. Marie, na konzolách sochy sv. Václava a sv. Floriána. Hlavní oltář byl vybaven trojicí hodnotných dřevěných gotických soch (trůnícího Krista z doby kolem roku 1490, sv. Wolfganga (patrně práce Matthäuse Gollaprata) a sv. Vavřince). Stěny lodi a presbytáře jsou zdobeny malbou iluzivních pilastrů, za hlavním oltářem nástěnné fresky zobrazující sv. Kateřinu a Markétu, vše z doby po roce 1774.

Olivetská kaple byla vybavena dřevěnými plastikami polychromovanými ze 17. století (postavou Krista, spících apoštolů, sedícího Jana).

V inventáři kostela byl barokní kalich, 22 cm vysoký, ze zlacené mědi, s ornamentálně zdobenou nohou. Stejného materiálu i zpracování byl pacifikál posázený křišťálem.

Do kostelní věže byly v roce 1924 zavěšeny dva nové zvony, které ulil Richard Herold z Chomutova. Velký zvon je zasvěcen sv. Vavřinci a nahradil starý puklý zvon, který nesl nápis: "Mich goss Greger Albrecht 1578 zu Elbogen” čili "Georg Albrecht z Lokte mě ulil roku 1578”. Původní malý zvon pocházel z roku 1575, v roce 1834 byl odvezen do Plané a nahradil jej nový zvon z roku 1906, ale ten byl v roce 1916 zabrán pro válečné účely. V 19. století se připomínají ještě další dva zvony z nichž velký nesl nápis "Hieronymus Glorius”, malý pak monogram V.V.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 05.10.2004 v 12:53 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®