PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR

Vegetace Bílých Karpat

Bučina, Vlčí, Vyškovec, říjen 2008
Bučina, Vlčí, Vyškovec, říjen 2008
Vegetace Bílých Karpat

Bílé Karpaty se dílem nacházejí v termofytiku, dílem v mezofytiku v kolinním a suprakolinním vegetačním stupni.

Na konvexních svazích v nižší jihozápadní části území převládaly v přirozené vegetaci teplomilné doubravy asociace Potentillo albae-Quercetum (sv. Quercion petraeae). Perialpínské teplomilné doubravy asociace Corno-Quercetum (sv. Quercion pubescenti-petraeae) se vyskytovaly jen v omezené míře. Severně orientované, hlavně konkávní svahy hostily západokarpatské dubohabřiny asociace Carici pilosae-Carpinetum (sv. Carpinion), ve stromovém patře pomístně také s bukem lesním (Fagus sylvatica). Panonské dubohabřiny se pravděpodobně vyskytovaly jen ostrůvkovitě v kontaktu s perialpínskými teplomilnými doubravami. Lužní lesy asociace Pruno-Fraxinetum (sv. Alnion incanae) byly vázány na údolí potoků a malých řek. Na horských vrcholech a v severovýchodní části pohoří reprezentují potenciální přirozenou vegetaci bučiny svazu Fagion. Pozoruhodným jevem je absence jedle bělokoré (Abies alba) - ovšem vyjma nejsevernějších oblastí. Nejběžnější asociací je Carici pilosae-Fagetum. Ve větších nadmořských výškách je na podobných stanovištích nahrazena asociací Dentario enneaphylli-Fagetum a na acidofilních pískovcích asociací Luzulo-Fagetum. Příkré svahy jsou porostlé suťovými lesy asociace Aceri-Carpinetum (sv. Tilio-Acerion). Výskyt jasanových olšin asociace Carici remotae-Fraxinetum (sv. Alnion incanae) je omezen na malá svahová prameniště. Není zřejmé, zda v jinak lesnaté krajině existovalo přirozené bezlesí. Vyloučit to ovšem nelze, neboť sesuvy půdy byly hojné, existovala zde již zmíněná svahová prameniště a některé svahy si zachovaly stepní charakter až do druhé poloviny 20. století.

Polopřirozenou náhradní vegetaci představují suché nebo střídavě vlhké louky asociace Brachypodio-Molinietum (sv. Bromion erecti), známé svým druhovým bohatstvím. Ve vyšších nadmořských výškách jsou nahrazeny společenstvy svazu Cynosurion, hlavně asociací Anthoxantho-Agrostietum. Louky svazu Violion caninae se vyskytují jen sporadicky a pokrývají malá území. Podél říček, např. Olšavy, byla zaznamenána vegetace svazů Caricion gracilis a Oenanthion aquaticae. Křovinná společenstva náležejí převážně do svazu Berberidion, suchomilné křoviny svazu Prunion spinosae zůstaly zachovány jen velmi vzácně v nižších nadmořských výškách. Ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují lesní lemy svazu Trifolion medii. Charakteristická vápnomilná plevelová společenstva svazu Caucalidion lappulae jsou zachována na úhorech a polích na některých místech v teplejší části regionu.


Prameny a doplňující literatura: BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ & HÁJEK 1998, HÁJEK 1998, KUČA et al. 1992, OTÝPKOVÁ 2001, RYDLO 2000, SILLINGER 1929, TLUSTÁK 1975
PP Dubiny květen 2007
PP Dubiny květen 2007

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Fauna
AKTUALIZACE: Lubomír Pospěch. (sam. biolog) org. 56, 17.05.2009 v 17:58 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®