Beskydy a Valašsko

Z jihovýchodní Evropy, od Dunaje na jugoslávském území, se táhne velkým obloukem přes Rumunsko dále Zakarpatskou Ukrajinou, Polskem a Slovenskem výrazné pohoří Karpat, které se na českém území před Moravskou bránou stáčí k jihozápadu a končí až před Vídní.

Ve své západní části jsou Karpaty nazývány též Západními Beskydami nebo Západními Karpatami a zahrnují horská pásma od Tokajských vrchů v Maďarsku a Nízkého Beskydu v Polsku až po Bílé a Malé Karpaty na československém pomezí.

V Severomoravském kraji sousedí v karpatském horském oblouku s polskými beskydskými pásmy a Slovenskými Beskydami Moravskoslezské Beskydy, k nímž se připojují Vsetínské vrchy, Javorníky a další pohoří na území severomoravského kraje.

Moravskoslezské Beskydy tvoří samostatnou jednotku vnějšího, flyšového oblouku Karpat. Převládají tu pískovce, břidlice a slíny, převážně křídového stáří. Nejvyšší vrcholy Beskyd - Lysá hora - 1323,4 m, Smrk, Kněhyně a Radhošť byly vytvořeny druhohorními godulskými vrstvami ze žlutého a ze zeleného pískovce.

Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé, převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. V lesích žije vysoká zvěř, medvědi a vlci vymizeli, vyskytuje se zde však dosud rys.

Do 15. století neměly Beskydy ani své jméno a člověk tehdy žil pouze na jejich předhůří. Lesy narůstaly podle vlastních zákonů - někde husté a těžko prostupné pralesy, ve vyšších polohách javořiny, jak se od 16. stol. nazývaly rozsáhlé horské plochy, řídce porostlé stromy a keři. Byly pojmenovány podle typického stromu beskydských hor, podle javoru, a stejně tak vznikl i název Javorníků.

Valašsko
Severovýchodní oblast České republiky tvoří pohoří Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Tento region, nazvaný podle pastevců ovcí (valachů) Valašsko, byl osídlen ve 12. století. Spojením kultury horských pastevců a zemědělců, kteří se usadili v údolích, vznikla velmi osobitá kultura, zachovala se působivá lidová architektura dřevěných staveb a dodnes se uchovává silná folklórní tradice.

Nejpamátnější horou Beskyd je Radhošť (1 129 m n. m.), nejvyhledávanějším místem horské sedlo Pustevny (1 018 m n. m.). Výškou dominuje Lysá hora (1 324 m n. m.), malebností krajiny vyniká vrch Soláň (861 m n. m.). Horské hřebeny poskytují možnost jedinečných výhledů, za jasného počasí lze dohlédnout až k slovenským pohořím Malé Fatry.

Region tvoří povodí řek Odry, Moravy i Váhu. Nejvýznamnější řekou je Bečva, která má dvě koryta (Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva), spojující se pod městem Valašské Meziříčí. Rozmanitost krajinného reliéfu dotváří několik rozsáhlejších vodních ploch, přehradní nádrž Bystřička, Horní Bečva, Stanovnice a další.

Příroda

Beskydy náležejí k horské soustavě Karpat s charakteristickými dlouhými a hlubokýmí údolímí a příkrými stráněmi. Jsou zde rozsáhlé, převážně smrkové lesy, vyskytuje se vzácná a chráněná květena. Již v roce 1973 byly Beskydy vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí (CHKOB), která je rozlohou 1 166 km2 největší v České republice.

Klimatické podmínky s průměrnou roční teplotou 9°C poskytují slunná a teplá Iéta, dlouhé podzimy a vlivem hojných srážek zimy bohaté na sníh, zejména ve vyšších horských polohách.

Památky

Valašsko má bohatou historii a množstvi cenných kulturních památek. Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm představuje unikátní centrum lidového stavitelství, uchovávající originální dřevěné stavby až z 18. století. Tato kulturně-přírodní památka, jejíž návštěvnost je srovnatelná s návštěvností Pražského hradu, umožňuje v koncepci "živého muzea" předvádět tradiční řemesla, pěstovat původní plodiny i chovat tradičním způsobem dobytek.

Významnou památkou je historické jádro měšťanských domů ve Valašském Meziříčí, zámek ve Vsetíně a městská památková rezervace Štramberk se zbytky hradu a nedalekou jeskyní Šipka, proslulou nálezem čelisti člověka neandl1álského. U obce Hukvaldy, kde se narodil hudební skladatel Leoš Janáček, je mohutná zřícenina hradu s rozsáhlou oborou. Dřevěný kostel z r. 1551 v Hodslavicích, rodišti Iiteráta Františka Palackého, patří k nejstarším dřevěným stavbám u nás.

Kultura

Půvab Valašska, rázovitost krajiny i obyvatel inspirovala již řadu básníků, spisovatelů, malířů i hudebních skladatelů (nebo jen "již řadu umělců). V místních galeriích vystavují svá díla přední současní malíři, sochaři a fotografové. V působivém prostředí chrámů a koncertních sálů jsou pořádány koncerty klasické vážné i populární hudby.

Neodmyslitelnou součástí Valašska je folklór, uchovávaný četnými tanečními i pěveckými soubory a prezentovaný v pestré celoroční programové nabídce Valašského muzea v přírodě i při tradičních oslavách na mnoha jiných místech regionu.

Sport

Valašsko skýtá četné možnosti provozování letních i zimních sportů. Zájemci o pěší turistiku mají k dispozici 189 km značených turistických cest, ve městech a v okolí rekreačních středisek lze pěstovat všechny druhy letních sportů včetně sálového či venkovního plavání, míčových her, tenisu, cykloturistiky, jízdy na koni, rogala i paraglidingu.

Příznivcům zimních sportů nabízí své služby 22 středisek se 126 lyžařskými vleky a 2 lanovkami, 91 sjezdových tratí s celkovou délkou 47 km a 55 běžeckých tratí o celkové délce 653 km. V zimních stadionech je možno věnovat se bruslení či lednímu hokeji.