PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

KOSTEL SV. KLIMENTA [ Kostel nebo katedrála ]

Na přelomu 9. a 10. století za vlády knížete Spytihněva vzniklo na nepravidelné trojúhelníkové ostrožně nad řekou Sázavou, z východní strany chráněno dodnes patrným valem, hradiště Lštění, jedno z pěti hradišť, obklopujících přemyslovsou mocenskou doménu ve středních Čechách. Plnilo jednak vojenskou funkci a ochraňovalo významnou zemskou stezku z Prahy do jižních Čech, jednak sloužilo jako světské a církevní centrum. Již v této době zde vedle knížecího dvorce stál pravděpodobně kostelík, zasvěcený svatému Klimentu. Po vzniku jednotného českého státu význam hradiště ve Lštění postupně upadal. Poslední písemné zprávy o jeho existenci pocházejí z roku 1055, kdy Lštění bylo vybráno Spytihněvem II. jako místo pro uvěznění manželky jeho bratra Vratislava. Nejpozději ve 12. století hradiště ve Lštění zaniklo. Kostelík svatého Klimenta však zřejmě přetrval, i když první písemná zmínka o něm je až z roku 1352. Kostel v této době sloužil jako farní a obklopovala ho vesnička Hradišťko.

Jádro dnešní podoby kostela pochází z přelomu 14. a 15. století. Tehdy byl původní, románský kostelík zbořen a svatyně nově vystavěna. O gotické fázi svědčí stavební prvky v apsidovém presbytáři, zejména sanktuářový výklenek s orámováním z opukového kamene a gotický portál v severní zdi lodi, odhalený při opravě v sedmdesátých letech 20. století. Další informace o kostelu máme až z roku 1730. Tehdy jej dal barokně přestavět majitel konopišťského panství Jan Josef z Vrtby, jehož znak vidíme nad vchodem.

Vnější fasáda jednolodního kostela se segmentovou apsidou a západní hranolovou věží s cibulovitou střechou a lucernou a se vstupním portálem je členěna lizénovými rámci. Presbytář je sklenut konchou. Obdélníková loď má plochý strop na fabionu, kruchta valenou klenbu s lunetami. Okna jsou obdélníková, segmentovitě zaklenutá, zevně s barokní maltovou obrubou s klenákem nahoře. Oltářní mensa je zděná, na oltáři je umístěna dřevěná barokní socha sv. Klimenta s andílky po stranách. V rohu lodi u vítězného oblouku stojí kazatelna s barokní řezbou postav (alegorie Víry, Naděje a Lásky).

Kostel obklopuje hřbitov, na který se vchází barokní branou s letopočtem 1731. Na hřbitově při jižní kostelní zdi se nachází náhrobek dr. Eduarda Grégra (1827-1907), lékaře, politika a novináře, který poslední léta svého života strávil ve Lštění, kde také zemřel.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Václav Pošmurný (TO 03) org. 2, 19.11.2005 v 11:16 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®