PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Vizovické pečivo [ Народные традиции ]

Vizovické pečivo
Kdy se někde zmíní název města Vizovice, většina lidí si představí pravou valašskou slivovici, krásný barokní zámek s obrazárnou, čtvrttónovou hudbu a Aloise Hábu nebo Vizovické pečivo.
Ač tomu mnozí nebudou věřit, právě Vizovické pečivo je z těchto tří atributů města tím nejstarším. Vždy první zmínky v církevních kronikách o něm hovoří, jako o "pozůstatku pohanských zvyků" na našem území, a to u je nějaká ta stovka let. V podobě, jaké jej lze vídat dnes, se vak začalo objevovat a kolem 15.století. Původní účel byl ryze symbolický a obřadní, například zvířátka představovala některé lidské vlastnosti, ryba mlčenlivost, veverka dobrou hospodyňku, rak chránil před neštěstím a kohoutek zase štěstí přinášel. Zvířátka byla také často dávána dětem v chudých rodinách místo dřevěných hraček, věnce zase přišly ke slovu při dožínkách a nebo svatbách a o vánocích samozřejmě nemohl chybět betlém a svícen.
Z čeho se vlastně Vizovické pečivo dělalo. Materiál na něj byl dříve v každé selské chalupě - mouka a voda - nesměly vak chybět silné, ale šikovné ruce valašských hospodyněk, protože aby bylo těsto opravdu dobře uděláno, vyžadovalo nemálo námahy.
Kdy bylo těsto hotovo, přišly ke slovu obyčejné předměty denní potřeby, jako hřeben, nůž, nůžky, které spolu se šikovnýma rukama daly beztvaré hmotě různé překrásné tvary. Pak u stačilo doplnit figurkám oči a různé ozdoby, k tomu sloužila semínka různých rostlin, jako vičky, pepře, řepky a podobně.
Nakonec se všechno potřelo husím brkem namočeným do rozlehaného vajíčka a šup s tím do pece. Při troše trpělivosti z ní za 4 a 6 hodin hospodyně vytáhla do zlata upečené pečivo.
Budete-li chtít také zkusit štěstí, nemusíte zrovna shánět starou pec nebo husí brko, docela vám bude stačit obyčejná trouba a štěteček, ale pokud zrovna nebudete mít štěstí a figurky se vám třeba moc nevyvedou, nevadí, přijeďte se podívat k nám, ukážeme vám, jak na to a můžete si navíc ještě odvézt něco na památku. /P. Hába/

Většinou se píše v knihách, že pečivo začali až v 18. století dělat staříčci Lutonští. Původ je mnohem starší až někde v pohanských dobách a první texty jsou z tohoto důvodu v církevních kronikách ze 13. století.


Kontakt:
Petr Hába, Vizovice
mobil 605 005 707
vizovickepecivo@volny.cz

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 07.12.2006 v 00:19 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®