Od středověku putovali pertoltičtí věřící za veškerými bohoslužbami do Mimoně.
Po zrušení roboty od 2. poloviny 19. století, došlo k prudkému rozvoji zemědělství a řemesel a celkový vzestup požadavků na životní úroveň vedl zákonitě k šetření časem.
Pravidelné docházení do mimoňského kostela se stávalo čím dál větší zátěží.
Přesto návštěva kostela byla důležitou součástí života všech rodin, a tak byl již v roce 1850 založen fond pro stavbu větší kaple.
Peněz však přibývalo pomalu, hlavně v důsledku válek a pro řadu neúrodných let v osmém desetiletí 19. století. Až v roce 1906 vypracoval Max Wieden z Mimoně plán stavby a byla vybrána parcela. Obecní rada byla návrhem nadšena. Kostelíček byl znázorněn v historizujícím slohu gotiky a připomínal malý středověký zámek s věžičkami. V létě 1907 požádala obec o souhlas Okresní hejtmanství v České Lípě, 15. července 1907 byla stavba zahájena a již 17. listopadu 1908 byl kostelík slavnostně vysvěcen. Pojmenován byl po svatém Prokopu, patronu zemědělců, kterých byla ve vsi převaha. Jednotliví občané, spolky i farnosti z blízkého i vzdáleného okolí se podíleli na vnitřním zařízení a vybavení kaple. S nástupem politických změn po roce 1948 byl kostelík uzavřen a chátral. Až po roce 1990, kdy se obec Pertoltice pod Ralskem oddělila od Mimoně a osamostatnila se, zasloužilo se nové zastupitelstvo o zrenovování kaple. Nemalými několikasettisícovými náklady byla opravena střecha, vnější omítky i vnitřní zařízení. Na opravách se finančně podíleli sbírkou i rodáci žijící v Německu. Nová okna s barevnými vitrážemi, skládanými do olova, vyrobila novoborská sklokeramická firma. V současné době se v kostelíku koná každoročně bohoslužba ke svátku sv. Prokopa (4. července), kterou zajišťuje mimoňská farnost.