Obec vznikla v polovině 19. století, její území bylo osídleno v porovnání s okolím velmi pozdě,což bylo způsobeno špatnou přístupností kopcovitého kraje. Byla vždy obcí chudou, obyvatelstvose živilo převážně pastevectvím, zemědělstvím, prací v lese a zpracováním dřeva. Tesaři, výrobci, dřevěného nářadí, náčiní a hraček z "Bystřic" byli známí blízkému i vzdálenému okolí,ale dokonce i mimo území Moravy až ve Vídni a v Prusku. Originální byla zejména výroba dětských hraček,jejihž povrch upravován okuřováním a následným rytím. Osídlení bylo rozptýleno téměř po celém území obce včetně hřebenů kopců.

Za fojtování Křenkú byla nejdříve zřízena portášská stanice, později se bystřický fojt Jiří Křenek stal portášským velitelem - leitnantem. Za jeho fojtování byl vystavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie a škola. To se stalo na konci 18. století.V třicátých létech tohoto století byla vystavěna nová měšťanská škola, která svému účelu slouží dodnes, byla však již dvakrát přistavována. V období druhé světové války měla obec vůbec nejvyšší stav obyvatelstva.

Působili zde partyzáni, na území Nového Hrozenkova nedaleko od hranice Valašské Bystřice byla skupina partyzánů upálena v tzv. Provázkových chlévech. Dodnes je zde pomník.

Po válce došlo k velkému odlivu obyvatelstva do pohraničí a vysídlení okrajových částí obce.Vysidlování bylo později podpořeno združstevňováním pozemků, takže dnes slouží většina chalup na samotáchrekreaci. Obyvatelstvo je dnes z velké části soustředěno do zástavby podél hlavních komunikací v údolíchv několika od sebe více méně oddělených lokalitách. Naprostá většina obydlí jsou rodinné domky postavené v posledních cca 4O-ti letech.

V obecní pečeti užívané v polovině 18. století byla stylizovaná sekera položená křížem přes širočinu. Rukojeti však autor vyobrazil nepřiměřeně dlouhé, takže nástroje je možné považovat i za motyku a valašku. Kolem nástrojů jsou čtyři křížky.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.valasskabystrice.cz