PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Historie města Kravař [ История (архивный документ) ]

První písemnou zprávu o Kravařích máme z první třetiny 13. století, z roku 1224, a to z listiny českého krále Přemysla Otakara I. První zmínka o Koutech je mladší, z roku 1238, kdežto Dvořisko se připomíná až ve druhé polovině 18. století.

Dnes již za neznámé služby nabyla Kravaře a okolí, od českých králů, jedna z větví rodu Benešoviců, znaku zavinuté střely, někdy mezi léty 1224-1263. Podle Kravař se tato větev počala i nazývat - páni z Kravař. Ti drželi Kravaře a celé panství až do roku 1420, kdy je Petr z Kravař prodal.

První podrobnější zprávu máme až z roku 1550. Z ní se dovídáme, že v Kravařích stála tvrz a dvůr, při ní pivovar a sladovna. Dále zde byl druhý dvůr, kterému se říkalo ovčířský. Při něm byly chmelnice a mlýn. Roku 1581 se dostává kravařské panství s Kouty a Vrbkou do rukou Danielovi Macákovi z Ottenburka. Jeho potomkům, horlivým protestantům, jej však císař v roce 1629 pro podporu protihabsburského odboje zkonfiskoval. To pak připadlo Michalu Sendivoji ze Skorska , známému polskému alchymistovi, k jehož době se váže i místní lidová pověst o "zlaté kačici", skryté ve zdech kravařského zámku. K panství náleželo rytířské sídlo (zámek), stáje, dvůr, ovocná a květinová zahrada, chmelnice, dva mlýny, pivovar, palírna a rybník za zámkem.

Po Sendivojově smrti v roce 1636 připadly kravařské majetky jeho dceři, která se provdala za rotmistra Jakuba z Eichendorfu. V držení tohoto rodu zůstal kravařský statek až do druhé poloviny 18. století. Mezi léty 1721-1728 dali Eichendorfové postavit v Kravařích nové pánské sídlo. Barokní zámek byl postaven na místě původního zámku, vystavěného někdy v polovině 16. století.

Osudová změna se s našimi obcemi udála roku 1742, kdy Marie Terezie musela podstoupit většinu Slezska, včetně Hlučínska, Bedřichu Pruskému. I když válka o Slezsko trvala se střídavými úspěchy 30 let, nic se již na této skutečnosti nezměnilo.

V roce 1770 vznikla poslední část Kravař, Dvořisko, v té době vystavěné jako "Opavická dvůr" s malým panským sídlem.

V letech 1742-1920 a pak opětovně v letech 1938-1945 náležely Kravaře a s nimi celé Hlučínsko Německu. V roce 1960 povýšily Kravaře na město a současně k nim byly připojeny sousední obce Kouty a Dvořisko.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kravare.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 56, 27.09.2002 v 08:02 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®