PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR

Dýmkařství

Na východní Moravě došlo dýmkařství největšího rozmachu v městečku Kelči, nyní patřícímu k okresu Vsetín. V kelečském muzeu (Vlastivědní úst. Vsetín - muzeum Kelč)je sbírka dýmek, která vznikla až po roce 1900, archivních nebo jiných písemných dokladů o jeho vzniku však není. Sledujeme-li řemesla např. v blízkém Valašském Meziříčí podle cechovního zřízení, jsou doloženy ze starších "pořádek" soukenický (r. 1571), tkalcovský (r. 1559), obuvnický (r. 1596), krejčířský (r. 1555), kloboučnický (r. 1565). Ke starým cechům náležel také společný cech kovářů, zámečníků, kolářů a bednářů, potvrzený Janem z Pernštejna roku 1545, který byl roku 1658 ještě rozšířen o mistry ručničáře, hodináře, stolaře, jehláře, ostrožníky, kotláře, sedláře, pasíře, konvaře a soustružníky. Roku 1610 byl Jetřichem z Žerotína obnoven cech řeznický. K mladším cechům patřili punčocháři (r. 1688) a hrnčíři (r. 1756). Dýmkařství mezi nimi uváděno není, dá se proto předpokládat, že vzniklo pravděpodobně koncem XVII., popřípadě až v XVIII. století prokazatelně je doložen jeho rozvoj a zánik, počátek je nejasný.

Dýmky, které dále popisuji, jsou vesměs dřevěné. To ovšem neznamená, že se k výrobě dýmek neužívalo i jiných materiálů. Tak např. v Holandsku byly vyráběné a oblíbené hliněné dýmky, u nás zvané "gypsovky". V Německu a Rakousku to byly malované dýmky z porculánu, našimi kuřáky zvané "porculánky"; nejrozšířenější z nich s portrétem císaře F. Josefa. Původem z Levanty byly řezané dýmky pěnkové, vyráběné rakouskými i francouzskými dýmkaři.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kelc.cz

Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) 56, 09.03.2010 v 11:40 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®