Město nazývané "perlou Jesenicka" pro svou překrásnou přírodní polohu - leží na soutoku horských říček Staříče a Bělé, kudy procházejí i cesty, které jej spojují přes Ramzovské a Červenohorské sedlo s okolním světem. Soutok obou těchto řek tu vytvořil rozlehlá štěrkoviště, jež přiměla první zdejší osadníky kolem r. 1260, aby začali městu říkat Frývaldov (frei vom Walde).

Zprvu tu vznikla ves a krátce potom i město, uváděné poprvé r. 1267. Už kolem r. 1290 bylo střediskem vikbildu, správního okrsku 10 vsí, v nichž městský fojt vykonával hrdelní právo. Opěrným bodem města bez hradeb byl hrad. Počátkem 14. století město velice trpělo nájezdy loupeživých rytířů a právě z té doby (1326) se datují důležité zmínky o hamrech v blízkosti města, jichž bylo 13. Lze se domnívat, že šlo o výrobu železa dobré jakosti, protože podle dvou zpráv z konce 14. století se prodávalo v Anglii. S poklesem těžby rudy zanikly i hamry včetně hornických vsí a počátkem 15. století se tu kulo železo jen na dvou místech.

V tu dobu byl městským fojtem Hynek Mušín, který byl pro své sympatie k husitství zbaven fojtství. Nový rozmach těžby nejen železné rudy, nýbrž i zlata a stříbra vynesl městu r.1506 horní statut a stalo se dokonce majetkem evropsky známé podnikatelské firmy Fuggerů z Augšpurku. Ta, když rudné bohatství vytěžila, prodala město i s okolními vesnicemi r. 1547 zpět biskupství vratislavskému. V Jeseníku sídlil vrchnostenský úředník, spravující do r. 1848 oblast od Mikulovic až po Ramzovou a Filipovice. Vidina horního podnikání se ještě v 16. století rozplynula a město se chopilo skromnějšího, ale trvalejšího zdroje výživy - plátenictví. Zejména předměstí Svoboda bylo zabydleno přadláky a pláteníky, kteří hotové výrobky vyváželi do celé Evropy i nově objevených zámořských osad. Řemeslnický ráz města potvrzují i četné cechovní řády, udělené městu na rozhraní 16. a 17. století.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.jesenik.org/mesto/cz