KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Kostelní ulice, Fulnek


Původně městský kostel sv. Filipa a Jakuba, připomínaný již roku 1293. V roce 1389 byl při něm založen klášter augustiniánů kanovníků a zasvěcení bylo změněno na Nejsvětější Trojici. Ve druhé polovině 17. stol. dvakrát vyhořel. Znovu byl vystavěn v letech 1750 - 1752 a vysvěcen v roce 1760. Stavitelem této výtvarně nejcennější barokní památky byl arcibiskupský architekt Mikuláš Thalherr. Zajímavý půdorys vznikl pootočením nové stavby na původním, orientovaném základě. Sochy evangelistů v nikách vytvořil Jan Schubert. Interiér je vyzdoben freskami Josefa Ignáce Sadlera. Úprava štítu byla provedena v letech 1901 - 1903 Františkem Hrachem.

Fulnek byl osídlen a měl duchovní správu už v roce 1293. V r. 1389 založil Beneš II. z Krumlova augustiniánský klášter s kostelem. V r. 1429 kostel vyhořel. Roku 1480 přišli Čeští bratři, kterým byla odstoupena kaple svaté starosty (Vilgefortis).

V roce 1648 manželé Vavřinec a Anna Mudrákovi darovali kostelu obraz Panny Marie Pomocnice. Byl zavěšen nejprve v kapli sv. Josefa, později na vnější straně kaple. Dnes je na hlavním oltáři.
V r. 1657 byl kostel zpustošen Švédy.
V r. 1668 byl založen kapucínský klášter.
V r. 1676 bylo město i s kostelem znovu zpustošeno, tentokrát ohněm. Roku 1693 byl kostel obnoven.

Několik fulneckých občanů pozorovalo na tváři Panny Marie Pomocnice slzy, a tak od roku 1749 se začaly konat poutě k obrazu P. Marie. Bylo potřeba postavit nový velký kostel. Roku 1750 byl položen základní kámen a za deset let byla stavba dokončena. Začíná výzdoba freskami olomouckým malířem Jos. Sadlerem. Oltářní obrazy od vídeňského malíře Jana Leicharta a Ig. Raaba.

V roce 1761 byl kostel vysvěcen. V r. 1784 byl augustiniánský klášter zrušen a probošt Wolny se stal farářem. V letech 1901-3 proběhla renovace kostela. V roce 1950 byl uzavřen kapucínský klášter. Od r. 1966 začíná rozsáhlá obnova chrámu Nejsvětější Trojice.

Interiér:
Gotická křížová chodba a rajský dvůr. Barokní chrám s freskami na stropě. V kopuli "Stvoření andělů", níže symboly čtyř světadílů, mezi okny "Ráj a první lidé". V dalších polích stropu: "Nanebevstoupení páně" a "Seslání Ducha svatého." V absidě freska "Triumf Církve".

Obraz na hlavním oltáři: "Svatý Augustin a tajemství Trojice".

Boční oltáře: 1. Sv. Augustin, 2. Sv. Ubald, 3. Bičování Ježíše, 4. Sv. Valentin, 5. Panna Marie Bolestná, 6. Sv. Barbora.

Bohatá dekorace, balkóny, andělé, sochy svytých. Dva relikviáře Sv. Vitalise a Sv. Valentina ve skleněných rakvích.

Černá socha loretánské Panny Marie ze zrušené Lorety u Kapucínského kláštera.
V kapli Sv. Josefa nástropní freska: "Dvanáctiletý Ježíš v chrámě".