PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Historie obce Rovensko [ История (архивный документ) ]

Jméno obce je podle podstatného jména rovina.

Rovensko bylo od počátku součástí zábřežkého feudálního panství, po roce 1848 bylo začleněno do soudního i politického okresu v Zábřeze a po územní reorganizaci v roce 1960 připadalo k okresu Šumperk, za nacistické okupace v letech 1938 - 1945 podléhala obec úřadu landráta v Zábřeze. V roce 1969 zde bylo 187 popisných čísel a 723 obyvatel, před sto lety v roce 1869 106 domů a 617 obyvatel.

Rovensko bylo vždy typickou zemědělskou obcí - a je tomu tak i dnes, i když podstatná část obyvatel již pracuje v okolních průmyslových závodech. Za vesnicí směrem ke Svébohovu byla tradičně těžena hrnčířská a cihlářská hlína, ale nějaký závod na její zpracování tu nevznikl. Také dolování železné rudy v první polovině minulého století brzy zaniklo. Nevelká řemeslná výroba sloužila jen místním potřebám. Chudší vrstvy pracovaly u místních sedláků a ve dvoře, později odcházely jako sezónní zemědělští a stavební dělníci i do jiných míst, až na konec většina zakotvila v továrnách v Postřelmově, Zábřeze a Sudkově.

Rovensko bylo od počátku téměř čistě českou obcí, a to i v dobách, kdy sousední Zábřeh byl soustavně poněmčován. Ves patří ještě k hanácké, přesněji k hornohanácké oblasti, což se projevuje v celkovém stylu života a také v jazyku. V bezprostředním sousedství směrem do hor se však mluví již tzv. horáčtinou, která je přechodným typem mezi nářečím hanáckým a východočeským, a ta měla vliv i na lidovou mluvu v Rovensku, takže Rovenští sami považují své nářečí za podhorácké, v sousedním Postřelmově se však mluví již čistě hanácky. To vše ovšem platí spíše pro minulost, vlivem moderního stylu života v posledních letech se všechny tyto tradiční rozdíly stírají a mizí. Výstavba obce a domů, pokud je dochována z minulých dob, se řadí svým typem také do území horní Hané, kde na rozdíl od vlastní Hané byly stavěny domy štítem k návsi (ne tedy delší stranou domu). Do usedlosti se většinou vstupovalo vraty, které spojovala větší hospodářovo obydlí na jedné a výměnek na druhé straně podélného dvora. Hospodářské budovy navazovaly arkádami, jenom stodola uzavírala příčně zadní část dvora. Za stodolou bývala ještě zahrada či sad a před domem malá zahrádka.

V Rovensku jsou dodnes zachovány a památkově chráněny z této architektury stavby č. p. 7 a 44. Jako zvláštnost jsou památkově chráněna i trojboká Boží muka (na cestě do Postřelmůvku) z první poloviny minulého století. Tehdy ještě byla část domů ze dřeva, pokryta doškami, avšak potom byly stavěny již jenom domy zděné. Vzhled celé obce se velmi změnil v období socialistické výstavby po roce 1945, zvláště po združstevnění zemědělství, stavbě nových domů a celkové úpravě vesnice v posledních letech.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://rovensko.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 10:30 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®