PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Historie obce Hlubočky [ История (архивный документ) ]

Celý náš horský kraj byl původně pralesem. Ale snad již ve století 11. a jistě ve 12.stol. proniká sem jakýsi život. Jednotlivé vrchy, řeky, mají již svá jména, z čehož vyplývá, že do lesů pronikl z osídlené roviny ruch, třebas jen občasný, jen v době letní za příčinou vytěžení lesního bohatství. Jména tato jsou dlouho vesměs česká, z čehož lze soudit, že původní osídlení všech středisek v pralese Olomouce až na Slez-ké hranice bylo původně české.

V tomto osídlování měly Hlubočky zvláštní postavení pro svou blízkost u Olomouce a staly se důležitým opěrným bodem olomouckých Přemyslovců, zeměpánským hradem. Do konce 13.stol. je celá oblast severomoravského pralesa již řídce osídlena českou kolonizací: Budišov, Libavá, Varhošt, Hlubočky, Domašov, Jívová, Střelná. Na samém konci 13.století přichází do tohoto kraje vlna kolonizace německé. Německé kolonisty ze Slezka zvou především olomoučtí biskupové a kanovníci (z důvodů zjištných - hledáni rud). Příliv německé kolonizace zasahuje od severu k jihu postupně sídliště česká, Budišov, Libavá, Domašov, Střelná: český živel se tu ponenéhlu vytratil a nové kolonizace vytváří si kol těchto starých středisek skupiny čistě německých zemědělských vsí (německé zázemí). Tak se znenáhla největší část horského kraje mezi Olomoucí a Hranicí opavského Slezka stává krajem německým.

České osazení se udržuje až do 16.stol. v horském poříčí řeky Bystřice směrem k Velké Bystřici (část Jestřebí, Hlubočky, Mrsklesy tedy oblast panství bystřického) a v kraji od Šternberka k Olomouci. Hlubočky se dostávají do německého obklíčení.
Tento postup germanizace je pro tu dobu zjevem obecným. Němců přibývalo, za dvě století jsou jich vsi plné. Horské tyto kraje trpěly méně válkami než kraje osídlené již od starodávna živlem českým. Za 14.a 15. stol. se neúrodné kraje hor přelidnily.Také epidemické nemoc něměly tu tolik místa jako v nížinách, byl to zdravější kraj nežli rozsáhlé bažiny a rybničnaté nížiny Olomoucka. V horách nebylo tolik místa pro- vnitřní kolonizaci jako na rovině,kde byla půda zdaleka úrodnější, tak že grunt uživil více lidu a rodin (hoferů), kde bylo možno zabíráním nových kusů půdy, pastvin, porostlin atd., rozšiřovati osevnou plochu. To nebylo tak lehce možné v tvrdých, drsných a málo úrodných horách. Přebytky německé populace se tlačily do českého sousedství a zachvacovaly české vsi na okraji hor.

Hlubočky se v tomto procesu udržely českými až do Třicetileté války a Mrsklesy ještě až do roku 1656. Je vidět, že do té doby působila opora českého zázemí - příslušnost k panství bystřickému. Nechuť českého lidu k horám se všeobecně projevovala ustupováním. Tak Němci vytlačovali český živel z hor a předhůří a znenáhla poněmčili české okrajní pásy už před třicetiletou válkou (kromě Hluboček a Mrskles). Nebylo to tehdy ani tak nápadné ani ještě nebezpečné.
Vrchnosti byly české, česká byla i jejich správa i v německých horách. Nebezpečí nastávalo až v té době, kdy se české vrchnosti a tím 1. český jazyk z hor úplně vystěhovaly, tj. až po Třicetileté válce. Tenkrát se počalo tvořit jakési uzavřené území německé, které pohltilo i Hlubočky. Teprve po dvou stech letech, po r. 1824-1864 v době zakládání a rozvoje místního železářského průmyslu, přicházejí za pracovní příležitostí jednotliví Češi, případně jednotlivé rodiny natrvalo, ale již jsou v první generaci poněmčovány. Příliv pracovních sil z českého zázemí ovšem neustále roste, téměř všechny však docházejí.

Teprve po roce 1918 po vzniku samostatného československého státu se tu vytváří česká menšina. Roku 1938 záborem Sudet Hitlerem, byl její růst přerušen a české menšiny byly z území vyhnáni. Roku 1945 skončila druhé světové válka porážkou německého nacismu. Poněvadž i německé obyvatelstvo Sudet se nemalou měrou podílelo na rozpoutáni světové války, dohodly se vítězné mocnosti aby území Sudet bylo navráceno do nově vzniklé Československé republiky a německé obyvatelstvo aby se vrátilo do Německé říše.
Podle slov Jana Amose Komenského: " ...po přejití vichřic hněvu, vláda věcí Tvých se k Tobě vrací - o lide český !! "

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 02.12.2002 v 09:22 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®