Margaret Thatcherová (1925)
Britská konzervativní politička, první žena ve Velké Británii, která vykonávala funkci předsedy vlády a které se jako jediné podařilo vyhrát třikrát za sebou parlamentní volby ve své zemi.
Thatcherová se narodila v kupecké rodině a její vzdělání postupně vyvrcholilo získáním diplomu v Oxfordu z oblasti chemie. Poté získala diplom za absolvování práv. Během svých studií vedla v Oxfordu Konzervativní sdružení, ale její hlubší zájem o vysokou politiku se zrodil po svatbě s Denisem Thatcherem. V roce 1953 se poprvé dostala do parlamentu.
První zkušenosti z vlády nabyla v roce 1961, kdy si ji vybral ministr pro penzijní pojištění jako parlamentní tajemnici. Její přímé vládní působení je spojeno se jmenováním do funkce ministryně školství a vědy (1970). V této funkci došlo k jejímu prvnímu politickému konfliktu, protože Thatcherová nechala zrušit bezplatné dodávky mléka do základních škol. Konzervativci odešli v roce 1974 do opozice, a to se stalo pro Thatcherovou příležitostí vstoupit do stínového kabinetu a postupně se ucházet i o předsednictví ve své straně. To se jí podařilo v roce 1975 a hned v následujících parlamentních volbách už dovedla konzervativce zpět do vlády. Thatcherová pak ještě dvakrát vyhrála volby a stala se tak nejdéle úřadujícím ministerským předsedou ve Velké Británii.
Její politika se dá shrnout do následujících bodů: privatizace (dopravy, průmyslu, školství a zdravotnictví), omezení role státu v ekonomice, nezávislá a rozhodná zahraniční politika (např. vítězná válka s Argentínou o Malvínské ostrovy), zdrženlivost vůči Evropským společenstvím. Jestliže Thatcherová přebírala zemi v roce 1979 v ekonomickém úpadku s vysokou nezaměstnaností, tak během její vlády se Británii podařilo nastartovat ekonomický růst. Neobešlo se to bez sociálních otřesů, např. zavírání ztrátových dolů, které vedlo k více než roční stávce horníků. Politika Thatcherové se opírala o soukromou iniciativu jedince a o zdůrazňování jeho nenahraditelné role v ekonomice. Sama Thatcherová prohlásila, že něco jako společnost neexistuje, že se spíše jedná o skupinu jednotlivců.
Její evropská politika vůči ES jí pomohla k nálepce euroskeptika, neboť Británie se chtěla pod jejím vedením velice neochotně podílet na společných politikách ES, protože se obávala omezení a ztráty národní suverenity na úkor úřadů sídlících v Bruselu. Thatcherové se mimo jiné povedlo omezit (jako jedinému členskému státu) v roce 1984 britské příspěvky do společného rozpočtu ES (tzv. "British rabate”). Tato politika vedla nakonec ke zpomalování evropské integrace v mnoha oblastech, především tam, kde docházelo k předávání kompetencí evropským strukturám (měnová politika, emigrace). Právě její zdrženlivost zapojit zemi do plné ekonomické integrace a diskuse kolem daňové politiky ji přiměly v roce 1990 odstoupit. Sama Thatcherová nedávno prohlásila, že kdyby dnes byla ministerskou předsedkyní, Velká Británie by okamžitě EU opustila.
Přesto Thatcherová patří k nejvýraznějším evropským osobnostem. Výraznou měrou ovlivňovala dění na evropském kontinentu v osmdesátých letech, ke kterým patří i pád komunismu ve východní Evropě. Pod jejím vedením se bezesporu zvýšila mezinárodní prestiž a význam Velké Británie. Její konzervativní politika inspirovala řadu politiků i ve střední Evropě.
Za své neocenitelné zásluhy se Thatcherové dostalo řady mezinárodních ocenění. Sama anglická královna ji povýšila do šlechtického stavu.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.euroskop.cz