PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR

Přírodní rezervace Javorůvky

PR Javorůvky (14.6.2003)
PR Javorůvky (14.6.2003)
Přírodní rezervace Javorůvky

Základní údaje:
Přírodní rezervaci tvoří svažitá louka obklopená lesními porosty, s bohatou rozptýlenou zelení. Terén je nerovný, členitý, s mnoha prameny. Značná část plochy je zamokřená. Nachází se 2,5 km VJV od Valašských Klobouk, na SZ svahu Královce (655 m) v nadmořské výšce 510 až 575 m. Katasrální území Valašské Klobouky, okres Zlín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno v r. 1982, výměra 5,4673 ha.

Motiv ochrany:
Druhově bohatá vegetace bělokarpatských luk.

Geologie, půdní poměry: Geologický podklad je tvořen dílčí jednotkou bystrickou magurského flyše. V bystrických vrstvách zlínského souvrství převažují vápnité jílovce a slínovce (střední až pozdní eocén), sedimenty belovežského souvrství jsou charakteristické rudohnědými nevápnitými jílovci (spodní eocén až svrchní paleocén). Půdním typem je kambizem pseudoglejová, na části území kambizem typická.

Botanika:
Květena tohoto území je velmi bohatá a různorodá, neboť se zde vyskytují druhy mezofytních a vlhkých luk, mokřin a pramenišť, v návaznosti na les i některé druhy lesní. Zastoupena je řada prvků typických pro tyto biotopy v severní části Bílých Karpat se značným podílem vzácných a ohrožených rostlin.

K významným rostlinným druhům mezofytních až vlhkých luk na lokalitě patří orchideovité rostliny, z nichž se zde vyskytuje hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vstavač obecný (Orchis morio), vstavač mužský (Orchis mascula), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Z dalších ohrožených a pozoruhodných druhů je to orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), prvosenka vyšší (Primula elatior). K velmi vzácným rostlinv severní části Bílých Karpat patří bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Z velkého množství druhů charakteristických pro tento biotop jmenujme např. kopretinu bílou (Leucanthemum vulgare), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kyseláč luční (Acetosa pratensis), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), rožec obecný (Cerastium holosteoides), jetel luční (Trifolium pratense), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), zběhovec lesní (Ajuga genevensis), toten lékařský (Sanguisorba officinalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), máchelku srstnatou (Leontodon hispidus), škardu bahenní (Crepis paludosa), kmín kořenný (Carum carvi). Velké zastoupení mají obecně rozšířené druhy trav.

Na sušších místech nacházíme některé taxony s menšími nároky na půdní vlhkost, Jako Je černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), šalvěj luční (Salvia pratensis), mochna nátržník (Potentilla erecta). Na rozhraní s lesem vstupují do lučního porostu některé druhy lesní - jarmanka obecná (Astrantia major) žindava evropská (Sanicula europaea), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), česnáček lékařský (Alliaria petiolata) a mnohé další.

Na floristickém složení mokřadů se významně podílí tužebník jilmový (Filipendula ulmoria), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), pcháč potoční (Cirsium rivulare), pcháč bahenní (Cirsium palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris), přeslička bahenní (Equisetum palustre), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), sítina sivá (Juncus inflexus), různé druhy ostřic (Carex), kostival lékařský (Symphytum officinale) a jiné. Poměrně bohatou populaci vytváří prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a kruštík bahenní (Epipactis palustris) - ohrožené druhy naší květeny.

Zoologie:
Entomologicky významná lokalita, na loukách se z motýlů vyskytuje např. otakárek fenyklový (Papilio machaon), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a modrásek očkovaný (Maculinea telejus), z vážek např. páskovec dvouzubý (Cordulegaster bidentatus). Z obojživelníků byli v prameništích a mokřadech pozorováni čolek horský (Triturus alpestris) a mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

Lesnictví:
Lokalita je beslesí, v okolí se nacházejí především jehličnaté lesy s převahou smrku ztepilého. Zachovalá jedlobučina bude chráněna v nedaleké první soukromé přírodní rezervaci Ščúrnica. Tento bělokarpatský les na Královci vykoupila od soukromého vlastníka a zachránila tak před vytěžením ZO ČSOP Kosenka Valašské Klobouky.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Původně jednosečná louka byla v minulosti značně znehodnocena intenzívni pastvou, pohnojením části lokality a následnou absencí kosení i extenzívního vypásání. Od roku 1980 je pravidelně kosena a její stav se velmi zlepšil.


Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Hájek, M. (1998): Mokřadní vegetace Bílých Karpat. 4. Suppl. Sborníku Přír. klubu v Uherském Hradišti.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, s. 285.
Páskovec dvouzubý, PR Javorůvky (14.6.2003)
Páskovec dvouzubý, PR Javorůvky (14.6.2003)

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz

Typ záznamu: Přírodní rezervace
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 16.03.2010 v 10:14 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®