PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Pseudokrasové jeskyně [ Пещера ]

Pseudokrasové jeskyně
Vstup do Ondrášovy jeskyně
Přírodní památka Ondrášovy díry představuje jeskynní systém na rozeklaném temeni rozsochy Lukšince, 2 km severozápadně od vrcholu Lysé hory (1323 m). Nachází se v nadmořské výšce 840 až 940 m v Lysohorské hornatině v centrální části Moravskoskezských Beskyd. Katastrální území Malenovice a Staré Hamry II, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno: ONV Frýdek-Místek, 27. 4. 1990. Celková výměra 4,50 ha.
Ochrana podzemního systému pseudokrasových puklinových a rozsedlinových jeskyní a jejich ekologických funkcí. Významný geomorfologický útvar, dokládající vývoj pískovcových flyšových formací. Terénní deprese, závrty a rozseté skalní bloky po svazích jsou důkazem účinků mrazu, ledu a gravitačních pohybů v této oblasti. Ojedinělá zoologická lokalia s koloniemi ohrožených druhů netopýrů.
Geologický podklad je tvořen godulskými vrstvami, ve kterých se střídají mocné glaukonitické vrstvy pískovců s vrstvami jílovců a slepenců. Vznik pseudokrasových jeskyní je výsledkem druhé a třetí fáze třetihorního vývoje, kdy byla celá souvrství tektonickými pohyby deformována a lámána soustavami různě se křížících puklin a trhlin. Další vývoj je spojen s periglaciálními pochody a svahovými procesy. Tyto narušené lavicovité vrstvy pískovců byly vystaveny intenzivnímu mrazovému zvětrávání a gravitačnímu posunu hornin. Rozrušené bloky pískovců pak sjížděly do údolí. Sesuvem odtržených vrstev po poddajných blocích jílovců a ledu vznikaly systémy puklinových chodeb i větší dutiny. Pukliny byly mnohde překryty jinou vrstvou pískovce a nakupenými bloky, čímž vznikly různě dlouhé a různě velké podzemní prostory. Povrch byl zarovnán pokryvnými hlínami a vegetací. Územím přírodní památky prochází neostrá hranice mezi hnědými lesními půdami a horskými podzoly. V obou případech je pro tyto výšky příznančná malá mocnost půd, středně bohatý obsah živin a značná skeletovitost.
Hřeben Lukšince patří k nejvýznamnějším pseudokrasovým terénům v Lysohorské hornatině. Po obou stranách (na jz. a sv. svazích) se nacházejí na ploše asi 14 ha rozsáhlé povrchové i podzemní pseudokrasové tvary. Těsně podél hřebene jsou dlouhé deprese s holými skalními stěnami, které stupňovitě klesají až do vzdálenosti 150 m od hřebene.

Několik zdejších rozsedlinových jeskyní tvoří obtížně průlezné pukliny rozestupujících se bloků pískovců, které jsou poměrně úzké a krátké, bez krápníkové výzdoby. Nejznámější je Ondrášova (Zbojnická) jeskyně, její vstup se nachází v horním jihovýchodním závěru 200 m dlouhé deprese na hřebeni Lukšince, asi 10 m jižně od turistické cesty na Lysou horu. Celková hloubka je 34,5 m a délka všech průlezných prostor ve třech úrovních je 217 m, největší dutina této jeskyně má rozměry 9x7 m a dosahuje výšky až 5 m. Malá Ondrášova jeskyně se nachází asi 40 m sv. od turistické cesty na Lysou horu, v místě, kde sedlo Lukšince začíná stoupat. Jeskyně je 7,5 m hluboká s celkovou délkou 10,5 m. Nedaleko se nachází Studená (Ledová) jeskyně se stupňovitě klesajícími prostory o délce 10,5 m. Tato jeskyně má statodynamický mikroklimatický režim, což způsobuje, že se zde udržují ledové náletky i v letních měsících. Vývoj jeskyní nebyl ještě ukončen a dochází k posunu kamenných bloků a k řícení. Proto jsou pro veřejnost nepřístupné.
V r. 1989 byly objeveny na sv. svahu Lukšince Jeskyně na Lukšinci I-IV. Nacházejí se mimo území přírodní památky, asi 250 m jv. od turistického rozcestníku Lukšinec. Největší je Jeskyně na Lukšinci I s celkovou délkou všech prostor 21 m a hloubkou 14 m.
V jeskyních žije množství bezobratlých živočichů, úkryt v nich hledají také drobní savci. Každoročně zde zimuje netopýr velký (Myotis myotis), a střídavě netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr vodní (Myotis daubentoni), netopýr řasnatý (Myotis nattereri) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus).

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Пещера
AKTUALIZACE: uživatel č. 358 org. 56, 09.01.2008 v 16:22 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®