Přírodní rezervace Horní Louky

Základní údaje:
Území je situováno na severním svahu Studeného vrchu 2,5 km JV od obce Suchá Loz, k. ú. Suchá Loz, V: 6,2919 ha, n. v.: 480 m. Z: Vyhláška Okr. úřadu v Uh. Hradišti ze dne 1.8.1991.

Motiv ochrany:
Květnaté pastviny s rozptýlenými skupinami stromů a keřů v komplexu listnatých lesů s výskytem ohrožených druhů lučních, ekotonálních i lesních.

Geologie, půdní poměry:
Karpatský flyš s půdou hnědou, jílovitohlinitou.

Botanika:
Výskyt ohrožených druhů rostlin jako např. vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vemeníček zelený (Coeloglossum viride), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), medovník meduňkolistý (Melitis melisophylum), kosatec trávolistý (Iris graminea), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kozinec dánský (Astragalus danicus) aj.

Zoologie:
Ze vzácných druhů motýlů zde žije bělopásek topolový (Limenitis populi) a b. dvouřadý (Limenitis camilla), batolec duhový (Apatura iris) i b. červený (Apatura ilia), ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron), perleťovec kopřivový (Brenthis ino), přástevník angreštový (Rhyparia purpurata), hřbetozubec dvoubarvý (Leucodonta bicoloria), vřetenuška třeslicová (Zygaena brizae) a pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi). V těsné blízkosti území byl zjištěn i zavíječ Pyrausta falcatalis (jedno ze 3 míst výskytu v ČR).

Z významnějších druhů ptáků se zde vyskytuje bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), linduška lesní (Anthus trivialis), holub hřivnáč (Columba palumbus), holub doupňák (Columba oenas), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěvuška modrá (Prunella modularis), datel černý (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jinx torquilla).

Lesnictví:
Louky jsou odděleny lesními hrázemi tvořenými dubem, habrem, břízou, osikou a dalšími listnatými dřevinami. Celé území je obklopeno habrodubovými pařezinami s bohatým bylinným i keřovým patrem. Ze vzácnějších druhů dřevin se zde vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svída dřín (Cornus mas) a vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia).

Management, ohrožení, návrhy opatření:
Louky je třeba kosit jednou ročně. V případě pastvy pouze po první seči. V lesní části (ochranné pásmo) neprovádět rozsáhlé holoseče a k obnově využívat zásadně přirozenou obnovu původních listnatých dřevin.

Historie:
Území bylo původně využíváno jako jednosečné louky s extenzivní pastvou. V okolních lesích bylo hospodařeno jako v pařezinách s přirozenou obnovou. V době kolektivního hospodaření koseno 1-2x ročně s tendencí postupného opouštění horních lokalit, které jsou dnes z větší části zarosteny náletem dřevin.

Území je ohroženo nezájmem o extenzivní hospodaření a postupnou sukcesí probíhající pozvolně od okrajů lesa. Zbývající louky byly v r. 1997 pouze pokoseny bez odstranění sena z luk. Tento způsob managementu při dlouhodobější aplikaci způsobí vyhubení ohrožených druhů rostlin. K rozsáhlejšímu odstraňování náletových dřevin bylo přistoupeno v roce 2003.


Literatura:
Rezervační kniha. Dep. in ZO ČSOP "Uherskohradišťsko”, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. & Jongepierová, I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty". Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha

Šnajdara P., Hrabec J. a kol. (2002): Chráněná území Uherskohradišťska a Uherskobrodska. 3. upravené a rozšířené vydání.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz