Park Jiráskovy sady vznikl na místech bývalého hřbitova, který byl vybudován mezi kostelem sv. Barbory a Kozinovou ulicí. V roce 1886 bylo zastaveno pohřbívání, neboť kapacita hřbitova již nepostačovala a hřbitov byl přeložen za město do míst, na kterých se nachází dodnes.

V roce 1897 bylo rozhodnuto zřídit v prostorách bývalého hřbitova veřejný park. U jeho vzniku stál Engelbert Zdenek a šumperský okrašlovací spolek. Původně byl park podle místa svého vzniku nazván Hřbitovní park a v roce 1905 byl přejmenován na Schillerův park, a to u příležitosti 100. výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera. V parku byl tehdy slavnostně odhalen Schillerův pomník. Autorem pomníku byl architekt Max Benirschke. Později byl v parku odhalen pomník německým vojákům padlým v první světové válce. V roce 1947 byl tento pomník odstraněn a v průběhu padesátých let byl postupně zrušen i Schillerův pomník, přičemž básníkova busta se zachovala a je uložena v depozitářích VM v Šumperku.

Poslední rekonstrukce parku proběhla v roce 1978. Obsahová náplň Jiráskových sadů je zaměřena na zábavní a sportovněrekreační program dospělých a herní aktivitu dětí. Přibližně polovina z celkového množtví stromů v parku má sadovnickou hodnotu. Je zde relativně největší zastoupení nejkvalitnějších dřevin ve srovnání s ostatními parky.
K nejmohutnějším dřevinám parku patří jírovce. Jeden z nich je svým obvodem kmene 420 cm nejmohutnějším stromem Jiráskových sadů. K vzácným dřevinám patří jinan dvoulaločný, jerlín japonský, cypříšek hrachonosný, líska turecká, 2 keře vilínu, 9 malých exemplářů tisu červeného a dnes již vzácný druh jilm habrolistý.