PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Masopust ve skanzenu v Kouřimi

Masopust masky muzika tanec maso koblihy šnaps… V neděli 23. února od 10 do 16 hodin uvede Muzeum lidových staveb v Kouřimi národopisný pořad Masopust. Atraktivní program přiláká každoročně tisíce návštěvníků.
Pestrobarevný průvod tradičních masek z Hlinecka doprovázený hudbou a tancem v podání národopisného souboru Kohoutek z Chrudimi obejde historická stavení muzea třikrát během dne - v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin.
Návštěvníci se dozví o tradicích masopustu a masopustních maskách, stolování, a dalších zvycích od muzejníků v dobovém oblečení v rolích hospodářů a hospodyní.
V domě z Jílového - Kamenné představí ředitel muzea Mgr. Vladimír Rišlink dnes již zapomenuté masopustní obyčeje původního německého obyvatelstva z Podkrušnohoří.
„Kobliha v historických kuchařských knihách“ je název besedy s odbornicí na dobovou gastronomii Olgou Kaderovou. K vidění budou varianty sladkého i slaného masopustního pečiva - např. pochoutky z hrachového těsta podle receptu ze 17. století .
Děti i dospělí si vyzkouší výrobu krepových růžiček, laufrovských klobouků z papíru či výrobu malého vozembouchu.
Proběhne masopustní miniškola práskání bičem spolku Keltoviny pod vedením laufra Martina Štully a výuka špejlování jitrnic.
Nebude chybět zabité prase, zabijačkové dobroty řezníka Václava Šťastného z Vodochod a další tradiční občerstvení.
Konec masopustu je jedním ze základních projevů přechodových rituálů v lidovém prostředí spojených s koncem zimy, blížícím se začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Je to jediný svátek předkřesťanského původu, rozšířený po celé Evropě, který v minulosti nebyl dodatečně spojen s žádným církevním svátkem, ale pouze se dobou svého konání váže k období těsně před začátkem předvelikonočního půstu.

Vstupné: 150 Kč, snížené 80 Kč, rodinné 350 Kč.
Více o masopustu
Z historického hlediska je masopust lidová slavnost maškar obřadního charakteru, přeneseně období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Podstatou masopustních průvodů bylo vykonávání plodonosných a ochranných praktik souvisejících i s kultem mrtvých, především rituální usmrcování, se kterým se dodnes setkáváme v podobě rituálního pochovávání postavy Masopustu, basy, střílení medvěda, zabíjení kobyly apod. Toto rituální usmrcování mělo umožnit rozvoj nového života, chápaného v souvislosti s přírodním cyklem. Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost nikdy schvalován. Podoba masopustních obchůzek má celou řadu odlišných krajových variant projevujících se i v jednotlivých maškarách. Univerzální maskou je postava Žida, původně související s kultem mrtvých, kteří se vracejí mezi živé a dohlížejí na plnění řady zákazů spojených s tímto obdobím (zákaz šití, předení). Obchůzky masek postupně nabyly zábavného a parodického charakteru, který si masopust jako forma komunikace podržel dodnes.
Práskání bičem v lidovém prostředí a postava laufra
V tradiční lidové kultuře představovaly nejrůznější hlukové projevy obecně rozšířené praktiky k zahnání nebezpečí, nepřátelských sil i zlých duchů a zároveň vytvářely protipól k rituálnímu tichu. Z ochranné funkce se vyvinuly i domněnky o pozitivním účinku hluku, které se staly nedílnou součástí obřadního hlučení (přivolání prosperity, zdraví i plodnosti). Hlukové projevy byly navozovány v rámci obyčejů výročního a rodinného obřadního cyklu. Sehrávaly důležitou roli zejména v období kalendářního zlomu (zimního novoročí) a v období vegetačního klidu (jarního novoročí), kdy byla předpokládána zvýšená aktivita škodlivých sil. Lidé se v tomto období zároveň snažili nejrůznějšími praktikami a prostředky zajistit zdar, štěstí a prosperitu v následujícím období. Od počátku adventu až po Velikonoce se můžeme setkat s řadou koledních obchůzek, jejichž účastníci hlučeli řetězy, zvony, hrkačkami a také biči.
Bičem se práskalo zejména o Štědrém večeru, filipojakubské noci a také o masopustu. Masopustní maškarou, která v průvodu práská bičem, bývá postava laufra (strakatého, strakapouna). Označení laufr pochází pravděpodobně z německého slova Läufer (běžec). Laufr totiž kráčí v čele masopustního průvodu a žádá hospodáře o povolení zahrát před jeho domem. Vede průvod a dohlíží na to, aby se žádný dům nevynechal.
Muž převlečený za laufra je oblečen do kalhot, haleny a špičaté čepice, přičemž je vše pošito pestrými odstřižky látek.i. V některých obcích na Kolínsku (např. Polepy a Nebovidy) bylo zvykem utrhnout si ze strakapouna tři barevné odstřižky látky, které se poté dávaly pod husy, aby dobře seděly na vejcích. Odstřižky se však z laufra nesměly trhat holou rukou, to mohlo přinést dotyčnému smůlu.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi, pobočka Regionálního muzea v Kolíně, p. o.
Petr Tyc
pracovník pro vztah s veřejností
tel.: 724 391 362

Regionální muzeum v Kolíně, p. o.
Příspěvková organizace Středočeského kraje
muzeumkolin.cz, skanzenkourim.cz, muzeumkourimska.cz, podlipanskemuzeum.cz

DALŠÍ INFORMACE: Kouřim
Zveřejněno 02.02.2020 v 15:02 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®