Skladů nebezpečných látek je celá řada. Na území města Šumperka a v jeho okolí je velké množství míst, kde se s nebezpečnými látkami manipuluje.
Narůstá množství vyděračských a teroristických "nápadů", nejen v zahraničí, ale i některých našich spoluobčanů. Proto je problematické zveřejňování konkrétních adres, kde se nebezpečné látky skladují, nebo kde se s nimi manipuluje.
Je také faktem, že nebezpečné látky potřebujeme (čpavek = chlazení, chlór = dezinfekce, atd.).

Hodně místa by zabral výčet možných důvodů a příčin úniku nebezpečných látek mimo kontrolu.
Pro řadového občana není důležité vědět, proč se nebezpečná látka dostala mimo kontrolu.
Důležité je vědět, že k této politováníhodné situaci došlo a co má dělat, protože rozhodující je svépomoc.
Cílem chování každého občana by mělo být zabránit i zdánlivě nepodstatnému vlivu nebezpečné látky na svoje zdraví.
Zabránění vlivu nebezpečné látky na zdraví občanů je i cílem činnosti Krizového štábu města. Mějme to na paměti, než vyslovíme verdikt, "že na radnicí dělají z komára velblouda a vymýšlí tam nesmysly".

Při úniku nebezpečné látky:

• Opustit volný otevřený prostor a to vždy bokem ke směru větru - k oblaku mlhy nebezpečné látky.
  
• Schovat se v uzavřené místnosti.
  
• Pokud možno dostat se do místnosti co nejvýše nad zemí.
  Velká většina nebezpečných látek má tendenci vnikat do pozemních prostorů a šířit se při zemi.
  
• Vypnout ventilaci.
  Uzavřít dveře, okna a další otvory.
  
• Sledovat rozhlas, televizi a informace z mobilních rozhlasových zařízení.
  
• Připravit si improvizovanou ochranu.
  
• Připravit se na evakuaci.
  
• Místnost a budovu opustit jen pokyn velitele zásahu nebo Krizového štábu města.

Vezměme na vědomí, že při havárii může dojít k vypínání elektrické energie. Jsou nebezpečné látky, které se v určité směsi se vzduchem stávají výbušnými a elektrický zkrat může být roznětkou.
Z důvodu uzavření nezbytného prostoru okolo místa úniku nebezpečné látky dojde ke změnám v dopravě a k omezení pohybu osob.
Vzhledem ke snaze složek Integrovaného záchranného systému a krizových štábů zabránit i zdánlivě nepodstatnému vlivu nebezpečné látky na zdraví lidí, mohou být důsledky těchto opatření citelné i ve větších vzdálenostech od místa úniku.

Improvizovaná ochrana lidí.
Cílem je ochrana dýchacích orgánů a povrchu těla dostupnými prostředky.
Navlhčenou roušku přiložit na nos a ústa - složený kapesník, ručník, utěrka, toaletní papír.
Zakrýt vlasy, čelo, uši a krk - čepice, klobouk, šála, kukla.
Zakrýt oči - brýle lyžařské, plavecké, motoristické, průhledný igelit upevněný tkanicemi či jiným způsobem na hlavě.
K ochraně ostatního povrchu těla obléci - kombinéza, pláštěnka, šusťáková sportovní souprava, atd. Důraz na utěsnění u krku, rukávů a nohavic.
Na nohy vysoké boty, holinky, atd.
Na ruce gumové nebo kožené rukavice.

Po překonání zamořeného prostoru a příchodu "na čistý vzduch" odložit všechnu improvizovanou ochranu do obalu (např. igelitového pytle) a pytel zavázat. Pokud možno se osprchovat - umýt, otřít do sucha a obléci se do čistého.
S největší pravděpodobností následně, podle informací krizového štábu města, předat pytel i s improvizovanou ochranou k odborné likvidaci, nebo vyčistit a vyprat.

Seznamte se dále s těmito dokumenty:

[Editace článku: Patrik Hrachovina] Přehled návštěvnosti