PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Stručná charakteristika zřídelní struktury

Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Karlova Studánka je lázeňským místem v centrální části Hrubého Jeseníku, který náleží k sileziku paleozoického stáří. Jde o krystalické břidlice devonu ve vrbenských deskách dezénské klenby. V nich jsou v území Karlovy Studánky nejvýznamnější muskovitické fylity a svory s grafitem. Na sever od Karlovy Studánky tvoří skalní masiv blastomylonity a metagranitoidy. Dezénská klenba Hrubého Jeseníku se na přelomu třetihor a čtvrtohor rozlomila na kru Pradědu a kru Orlíka. Takto vzniklý bělský zlom ve směru SZ - JV zasahuje do lázeňského místa Karlova Studánka, když se zde vyvinuly mohutné deluviální a deluviofluviální sedimenty. Celé území Hrubého Jeseníku je porušeno významnými příčnými zlomy, přičemž využívání přírodních léčivých zdrojů v Karlově Studánce je založeno na využívání zřídelního systému uhličitých minerálních vod bělského zlomu, jehož průběh jde z Bruntálu, přes Karlovu Studánku, Vidly, obec Bělou k Lázním Lipová do polského Ladek Zdróju.
Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Způsob vytváření a genezi podzemních vod s celkovou chemickou skladbou v oblasti lázeňského místa Karlova Studánka a v Hrubém Jeseníku je vytvořen zmíněnou geologickou strukturou puklinově propustného, tektonicky exponovaného a málo chemicky aktivního komplexu různých petrograficky různorodých metamorfitů uvedeného krystalinika. Tvorba oxidu uhličitého je spojena s doznívajícím vulkanismem sopečné oblasti Bruntálska, přičemž CO2 sytí puklinové vody druhé zvodně, když vystupuje z hlubokých tektonických poruch bělského zlomu, kde je akumulován. CO2 v nadbytku zvyšuje i rozpouštěcí schopnost minerální uhličité vody a při svém nadbytku doprovází uhličitou vodu též spontánní plynná složka CO2. Tyto uhličité vody jsou vadózními vodami ztíženého oběhu ze skupiny petrogenních vod silikátogenních, mísícími se s atmosférogenními vodami. Atmosférické vody v bělském zlomu sestupují do hloubek 100 - 200 m a proto jsou poměrně dlouhou dobu vystaveny mineralizačním pochodům a tím je umožněn snadnější přechod iontů do vodního roztoku.
Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Tektonické porušení masivu bělským zlomem dává možnost k přesunu juvenilního oxidu uhličitého z mladého vulkanizmu mladších třetihor a čtvrtohor z bruntálské oblasti. Relativně málo plastických kvarcitů při lázeňském místě Karlova Studánka je dáno drcením horninového masivu v těchto souvislostech. Tato skutečnost zvyšuje puklinovou propustnost horninového komplexu cca do hloubky 200 m. Proto v souvislosti s výraznou srážkovou činností v zdejších horách, se kromě první zvodně pod povrchním narušením skalního masivu a v zóně pokryvných útvarů utváří druhá zvodeň zóny aktivní vodní výměny.
Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Původní vývěry přírodních minerálních vod byly zachytávány v místech rašelinišť v Karlově Studánce (povrchová rašelina těchto míst tlumí volné odvětrávání oxidu uhličitého, čímž se zintenzivňuje nasycování minerální vody oxidem uhličitým).
Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Jako první byl objeven pramen Maxmilián - 1780, následně v roku 1802 pramen Karlův, r. 1812 Antonínův pramen, r. 1862 Vilémův pramen, r. 1928 Bezejmenný pramen, r. 1929 Trubačův - Trubkový pramen, r. 1931 Norbertův pramen. Uvedené prameny byly přírodními povrchovými vývěry, které v historii byly zachycovány a využívány (až do roku 1966) z kopaných studní (kolmých šachet) z hloubek 10 - 20 m. V 50. a 60. letech 20. století (v rámci dlouhodobějšího hydrogeologického průzkumu) byla provedena řada hlubších vrtů až do úrovně 200m pod povrch, z nichž, z hloubky 126 m, je dosud využíván vrt S2A - pramen Petr (který byl vybudován jako náhrada za destruovaný a zkorodovaný vrt S2 z r.1952). Z 60.let, kdy výstroj vrtů byla zabezpečována překližkovými pažnicemi (lepenými dřevěnými ve stěnách propustnými rourami) je dosud rovněž využíván vrt S7 - pramen Vladimír, hluboký 117,8 m.
Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Poznámka: Přehled o lázeňském místě Karlova Studánka, tektonické linii tvořící výstupní cestu pro minerální vodu a oxid uhličitý a místech jednotlivých vrtů znázorňuje hydrogeologická mapa Karlovy Studánky, Ing. RNDr. Vladimíra Pelikána.
Státní léčebné lázně Karlova Studánka
Historická příloha ilustruje do minulosti osoby, po kterých byly lázeňské prameny v historii pojmenovány.

Zaniklý pramen Maxmilián

Zaniklý pramen Karel

Zaniklý pramen Antonín

Zaniklý pramen Vilém (Wilhelm)

Zaniklý pramen Bezejmenný

Zaniklý pramen Trubačova díra

Zaniklý pramen Norbert

Pramen Vladimír

SOUVISEJÍCÍ TISKOVÉ ZPRÁVY A ČLÁNKY

Zveřejněno 16.07.2004 v 12:46 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®