PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Luhačovice již po dvanácté

Časopis Folklor 6/04
Již po dvanácté se lázeňské náměstí v Luhačovicích rozzářilo pestrobarevnými kroji, rozeznělo dětskými hlasy, zvuky nástrojů a ovacemi publika. Již po několikáté je ozářilo milosrdné zářijové slunce, které sice muselo ustoupit těžkým mrakům, ty však téměř gentlemansky vyčkaly samotného konce a přinášejíce hustý déšť, spustily ho až na samotný závěr. Jako hosté ze západních Čech návštěvu v lázeňském městě záměrně odkládáme a vydáváme se na zpáteční cestu až následujícího dne, abychom se ještě mohli pokochat krásou jižní Moravy a setkat s přáteli. Kromě několika místních se tak stáváme svědky oné smutné proměny nedělního podvečera, kdy se naposledy stisknou ruce, zazní pozdravy na rozloučenou, vymění adresy, sem tam uroní nějaká ta slza, zatímco řidiči již startují autobusy, aby odvezli své pasažéry do vzdálených domovů. Pódium již smáčí vydatný déšť a lázeňští hosté se rozcházejí na večeři. Zůstáváme a nad sklenkou si sdělujeme své první dojmy. Vnucují se věci nejnápadnější, teprve později přijdou na řadu úvahy o festivalových pořadech a festivalu jako celku.
Ráda bych se zde zmínila o pořadu čestné prezidentky festivalu Věry Haluzové s názvem Géniové české hudby a folklor. Uskutečnil se v sobotu odpoledne (11. 9.) v režii Františka Synka, slovem ho provázeli Jana Grabcová a Oto Prát. Po interpretační stránce se na vystoupení podílely soubory Odra, Grunik, Malé Zálesí, Malá Rusava, Bartošův dětský folklorní soubor ze Zlína, Radost, Mráček, Kornička, Lipovjánek, Veličánek, kapela Šmidlátka, Taneční studio Ladislavy Košíkové a trio Josefa Kuneše z Domažlic.
Během více než dvouhodinového pořadu byly připomenuty významné osobnosti jak na poli sběratelském, tak i upravovatelském a kompozičním. Vzpomnělo se na sběratelskou činnost Františka Sušila, Františka Bartoše, Leoše Janáčka, Martina Zemana, Josefa Černíka, Vladimíra Úlehly, Čeňka Zíbrta, Josefa Vycpálka, Karla Plicky, Karla Weise a Jindřicha Jindřicha. Hudební skladatele reprezentovala jména Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Vítězslav Novák a Bohuslav Martinů. Škoda, že mezi nimi výrazněji chyběl v celém světě nejznámější Antonín Dvořák. Přesto vystoupení moravských, českých i slovenských souborů pokládám za počin, jenž se na úrovni jiných žánrů bude jen stěží realizovat.
Pořad byl zajímavý již tím, že se vedle tradičního pojetí objevily i možnosti zcela nového přístupu. Mám tím na mysli Taneční studio Ladislavy Košíkové. Přiznám se, že Janáčkova Říkadla jsem na koncertech často poslouchala s jistými rozpaky. Jako by zde naší "vizuální" generaci něco chybělo. A tu se na pódiu objevili ti, na které Janáček myslel především: malí, nezbední, temperamentní, plní života a optimismu. Jako choreografka citlivě reagující na hudební předlohu se Ladislava Košíková projevila i v následující taneční kreaci na hudbu Bohuslava Martinů. Jeho Písničky na jednu stránku se díky choreografickému a výtvarnému řešení podobaly zdařilým akvarelům, svými smělými konturami evokující prchavost věčně proměnlivé přírody jeho rodné Vysočiny.
Z této atmosféry, již svým slovem citlivě navodili oba moderátoři, poněkud méně šťastně vybočilo trio Josefa Kuneše z Domažlic, jehož pozdrav z Chodska vyzněl až přespříliš "bodře". I na svazích Českého lesa by se jistě našly písně či popěvky, které by korespondovaly s předešlou notou.
Luhačovický festival je mezinárodní. Každý rok máme možnost poznávat folklor jiných etnik. Letos to byli hosté ze Slovenska (Kornička Trenčín), Polska (Lublin), Lotyšska (Trejdevini Spelmaniši) a Rumunska (Brauletul Curtea de Arges). Jim také patřil nedělní podvečerní pořad Hosté se loučí. Ať již z velkých či menších dálek, přivážejí si domů mnoho dojmů a jak znám luhačovický festival, budou v nich převažovat dojmy kladné. A tak na samý závěr nezbývá než vyslovit obdiv a zároveň poděkování těm, kteří onomu dětskému mezinárodnímu hemžení dokáží po celý sobotní večer dát pevný řád, aniž by museli krotit spontaneitu všech, kteří zde zpívají, tančí a hrají. A kdo to byl? Byli to manželé Libuše a Jiří Perůtkovi a Blanka Petráková. Moc děkuji. Nejen jim, ale také všem jejich kolegům a organizátorům.

Marta Ulrychová

Zveřejněno 01.12.2004 v 09:55 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®