PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY Víno, vinařství a turistika - HLAVNÍ STRANA PREZENTACE 1 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy
Vinařská turistika
Vinařská oblast Čechy
Vinařská oblast Morava
Česká vína
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Cech českých vinařů
Svaz moravských vinařů
Vinné sklepy
Vinotéky
Vinárny
Gastronomické speciality
Folklorní akce a festivaly
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
ČESKÁ REPUBLIKA
Služby pro turisty
Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Turistika
Sport a relaxace
Ubytování
Stravování
Lázeňská zařízení
Přírodní zajímavosti
Chráněná krajinná území
Jeskyně a propasti
Naučné stezky
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Turistické akce
Veletrhy a výstavy
Kongresy a konference

Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
Království perníku

Zpěvník lidových písní z Těšínska

Časopis Folklor 1/2005
Po více než 43 letém primášování v "Cimbálové muzice Slezan" v Českém Těšíně se Miroslav Kyjonka rozhodl předat svoje zkušenosti i znalosti formou zpěvníku vydaného v červenci 2004. V jeho sestavě sta písniček z Těšínska se objevuje kmenový repertoár souborů "Slezan", "Odra" z Ostravy a "Jackové" z Jablunkova za jazykové konzultace Anny Buroňové a Boleslava Slováčka, s notovou sazbou Artura Římana, v grafické úpravě obálky Ladislava Szpyrce. Vydavatelem je Kulturní a společenské středisko Střelnice Český Těšín a regionální Folklorní sdružení Těšínského Slezska. Písňové materiály většinou pocházejí ze sběrů prováděných členy souborů, zejména Pavla Ruska a Václava Stuchlého. Velkým pomocníkem byly rovněž písňové sbírky Jaromíra Gelnara, Ivo Stolaříka, Josefa Mojžíška. Zpěvník ilustrují černobílé i barevné fotografie Lomné, Jablunkova, HorníSuché, Oldřichovic, Orlové a Ostravy. Křest "Zpěvníku lidových písní z Těšínska" se odehrál před slavnostním koncertem "Slezánku" připomínajícím 25 let jeho činnosti.
Snahou Miroslava Kyjonky bylo, aby se písně mohly využívat v různých prostředích. Z toho důvodu jsou zápisy ve zpěvníku co nejvíce zjednodušeny, zejména po rytmické stránce, podobně i harmonické značky doprovodu. Velká písmena označují durové akordy, malá písmena mollové, tak jak je obvyklým zvykem lidových muzik. Jistou nesnáz přináší písemný záznam textů písní. Proto se snaží autor dodržovat pravopis český, který však přesně nevyjadřuje fonetickou výslovnost některých písmen. Vzpomeňme rozlišnost výslovnosti hlásky "l". Takřka vesnice od vesnice se ve výslovnosti liší. Samohláska "u" se ve slezském dialektu vyslovuje jako zvuk mezi písmeny "u-o". U žádné z písní není uvedeno ani místo původu, ani zpěvák či autor zápisu textu a melodie. "Přísně odborné publikace
např. J. Gelnara a I. Stolaříka a jiných, jejichž práce vyšly již v padesátých letech dvacátého století, byly spíše pro odbornou veřejnost. Současný ucelený zpěvník z oblasti Těšínska je vhodný pro běžné použití zejména ve školní praxi, ve folklorních souborech, pěveckých sborech, rodinách a podobně", říká Miroslav Kyjonka.
Ze zvědavosti jsem si při pročítání "Zpěvníku" zaznamenával pro svoje poučení rozsah textů a melodií. Vyšlo mně, že s jednou slokou si vystačilo 11 písniček. Naopak "Za horama, za lesama..." mělo slok 10. Dvouslokových písní bylo nejvíce - 29, tříslokových 24. Slovně nejúspornější byla dvousloková "Čerňané", která vystačila s 9 slovy. K ní se řadí jednosloková "Šustka" s 10 slovy. Naopak textově je nejrozsáhlejší sedmisloková "Vyjechaľa z okjynka..." a pětisloková "Na karvinski grobli..." Všímal jsem si i hlasového rozsahu - kvinta vystačila u 13 písní, v nejpočetnější skupině 26 to byla sexta, následovaná ve 22 písních oktávou. Duodecima je uvedena 3x. Srovnával jsem i charakter, podobnosti, případné autorství. Převážná většina písní je podle mne zemitě slezská. Čirou náhodou jsem se kdysi dozvěděl od Jarka Gelnara, že před více než 100 lety působil na Karvinsku dechovkář - skladatel Antonín Štefáník, jehož některé písně zlidověly. Konkrétně jmenoval "Pětvoľsky ďouški...", snad také popěvek "Staro baba dycki dudle...". "Pěsničky od Olzy" publikované v roce 1931 ve výtisku Lidové knihtiskárny v Moravské Ostravě odhalují jediného známého autora textu v písni "Na karvinski grobli..." Je jím zřejmě osoba podepisující se pseudonymem Lev K. Karvínský v Lazích na Těšínsku 1931.
Zpěvník Miroslava Kyjonky odhaluje i rozsáhlou trvající migraci obyvatel a střety různých kultur na Těšínsku. Příkladem je těšínská volně, pevně pojatá píseň "Rodziče, rodziče..." versus slovácký verbuňk na jiná slova "Bude jar..." Další jsou společně rytmické "Kaj žeš byľa Andulinko..." versus slovácká "Cos porobil Pavelenko, Pavle..." Pro mnoho folklorních regionů mohou být společné i "Koľomajka, mik, mik, mik..." Mnohé písně už nejednou zazněly i v rozhlase. Ve "Slezanu" je vždy primášoval Miroslav Kyjonka jak ve vlastních úpravách, tak i v úpravě Pavla Ruska, mé nebo dávné zpěvačky a cimbalistky Petronely Čarvášové. Sólově zpívali Marie Kyjonková, Dagmar Siudová, Pavla Žídková, Ladislav Polášek, Boleslav Slováček, dětský a smíšený sbor. O osudu "Zpěvníku lidových písní z Těšínska" sestaveném Miroslavem Kyjonkou už dále budou rozhodovat vedoucí i členové folklorních souborů, rodiče, pedagogové. Zejména oni mají v rukou pomocníka s černým na bílém. Spolu s autorem se těším
na hudební doprovod s novými písněmi v příštím ročníku dětských zpěváčků.

Zdeněk Ondrášek

Zveřejněno 10.03.2005 v 14:05 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®